Motivace Pchjongjangu
Zvláštní turné zvláštního zástupce USA pro Severní Koreu Glena Davise v měsíci lednu po třech zemích účastníků šestistranných rozhovorů o jaderné otázce na Korejském poloostrově (Japonsko, Jižní Korea, Čína) znovu upozornilo na jaderný test Pchjongjangu dne 6. ledna 2016. Posláním amerického vyslance byl pokus o vytvoření společné antiseverokorejské fronty s účastí Číňanů. Spojené státy doufají, že překonají odpor Pekingu k přijetí návrhu rezoluce Rady bezpečnosti OSN, v současné době projednávané za zavřenými dveřmi. Nejzávažnější pro KLDR.
Rok 2016 začal na Korejském poloostrově ve vážném tónu. Uskutečnění pravidelného testování jaderných zbraní Pchjongjangu způsobí zřejmě přijetí další odsuzující rezoluce Rady bezpečnosti OSN s rozšířením balíčku sankcí a zvýšení vojenské aktivity USA, Japonska a Jižní Koreje v tomto regionu. Dojde k novému cyklu růstu napětí na Korejském poloostrově a kolem něj.
Je třeba říci, že vedení KLDR se neleká bolestivých represivních opatření, že je připraveno odvrátit úder a zaplatit cenu za právo posílit národní „jaderné odstrašení“. Řada oficiálních prohlášeních Pchjongjangu nenechává nikoho na pochybách v tomto ohledu. „Provedení testu vodíkové bomby KLDR – není hrozbou pro každého“, a není „provokací pro dosažení nekalých cílů“. Je nezbytný pro další hospodářskou výstavbu a rozvoj jaderného odvětví, jehož cílem je boj proti den ode dne rostoucímu nepřátelství USA k Severní Koreji… Byli jsme schopni dokončit proces vývoje kompaktní vodíkové hlavice pro balistické střely a vyzbrojovat se jimi, takže … můžeme zabránit válce. (1)
V ospravedlnění svého rozhodnutí vedení KLDR znovu opakuje, že důvodem je nezákonný postup amerického svrhávání nežádoucích režimů v nezávislých státech vojenskými zásahy. „To, co Spojené státy předvedly v Iráku a Libyi, s podvodnými důvody odstranění vlastního ohrožení, přimělo KLDR za cenu krve a potu národa k jadernému vyzbrojení. Ukončení válek ve světě nepřináší balíčky peticí nebo kompromisy u jednacího stolu… Mír ve světě nebude dosažen žebráním.” (2)
V odmítnutí děsivých předpovědí západních politiků Pchjongjang říká: „Nebudeme šířit jaderné zbraně a obchodovat s finančními prostředky a technologiemi souvisejícími s jadernými zbraněmi. Naše úsilí, zaměřené na odstranění jaderných zbraní na světě, bude pokračovat. V platnosti zůstávají všechny návrhy předložené námi za účelem zajištění míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii, včetně návrhu na pozastavení našich jaderných testů v reakci na ukončení společných vojenských cvičení s USA a nabídka uzavření mírové smlouvy.” (3)
Ale jsou zde otázky. Proč byl tento test nyní? Proč to bylo nečekané? V jakém směru a jak rychle se rozvíjí severokorejský jaderný program? Jde o zvýšené riziko pro sousední země? Jaké jsou možné mezinárodní právní a vojensko-politické důsledky výbuchu?
Chcete-li chápat smysl, při zkoušce, která se konala dne 6. ledna, Pchjongjang oficiálně oznámil, že byla testována vodíková bomba malé kapacity. Že fyzická omezení republiky přiměla nukleární fyziky ke zkušebnímu testu vodíkové bomby o síle několika set kilotun až megatuny. (4)
Samozřejmě, že taková zpráva přitáhla pozornost celého světa. Vytvoření zbraně, silnější než jaderné, Severní Koreou, může u protivníků způsobit vážné obavy. Pokud však vezmeme v úvahu seismická data, že se jednalo o sílu exploze 5-6 kilotun, většina odborníků v oblasti jaderných technologií má tendenci se domnívat, že to byl jednoduchý výbuch atomové bomby. Síla termojaderného výbuchu, podle některých odborníků, začíná na stovkách kilotun. Nicméně mnozí odborníci poukazují na to, že tentokrát severokorejští jaderní vědci použili novou technologii tzv. IMPULS, aby spolehlivěji otestovali řízení jaderné reakce, což poskytuje ekonomičtější a efektivnější využití jaderného paliva. A hlavní věc – vytvořilo podmínky pro pokrok při vytvoření termonukleárních zbraní.
To znamená pokrok v severokorejské jaderné technologii, soudí většina odborníků.
Tajemství ze svých plánů Pchjongjang nikdy nedělal. V období vlády Baracka Obamy Washington uplatňoval na Severní Koreu tzv. politikou strategického nátlaku, demonstroval přístup k Severní Koreji, který vylučuje věcný dialog mezi stranami a soustředil se na rychlou změnu režimu v Pchjongjangu. V souladu s tím vedení KLDR učinilo svou volbu.
Připomeňme, že v průběhu roku 2014, do začátku roku 2015 Pchjongjang jasně prokázal zdrženlivost. Prosazoval četné mírové návrhy na řešení téměř u všech zúčastněných stran. Tyto návrhy byly označeny oponenty jako „propaganda” a hozeny do koše. Mezníkem pro pozici Washingtonu bylo odmítnutí návrhu Pchjongjangu z 8. 1. 2015 – na zrušení bilaterálních americko-jihokorejských vojenských manévrů výměnou za zmrazení raketových a jaderných zkoušek Pchjongjangu. Dále i rozhovor s B. Obamou poskytnutý „YouTube” z 22. ledna 2015, kdy americký prezident provedl šokující odhalení, že úkol změny režimu v Pchjongjangu je složitý: vzhledem k závažným severokorejským vojenským schopnostem, včetně raket a jaderných zbraní. Odstranění KLDR vojenskými prostředky není možné. Nicméně Washington má naději, že pro rychlé pohlcení Severu Jižní Koreou, bude sázet na zničení Severní Koreje zevnitř.
Tím Washington zcela zničil základ pro budoucí případné věcné dvoustranné kontakty s Pchjongjangem a potvrdil platnost volby vedení republiky souběžnou výstavbou ekonomiky a vytvoření jaderného zbrojního potenciálu. Jaderná zkouška 6. 1. 2016 je přímým a přirozeným důsledkem provokací USA.
Vnitropolitický význam jaderného testu souvisí se VII. sjezdem Korejské strany práce (KSP), naplánovaným na květen 2016 (po 36leté přestávce). Nyní bude moci mladý vůdce Severní Koreje s jistotou sjezdu oznámit příchod nové „kimovské” a termonukleární éry ve vývoji země, která se ještě více zabezpečuje proti hrozbě vnější agrese.
Někteří pozorovatelé tvrdí, že provedením další jaderné zkoušky se Pchjongjang snaží upoutat pozornost velmocí, plně soustředěných v posledních letech na situaci na Blízkém východě. Odeslat signál do Washingtonu k obnovení jednání na rovnoprávném základě. Podle našeho názoru je blíže k pravdě druhé hodnocení, podle kterého nyní Korejská lidově demokratická republika přijala svou vlastní koncepci „strategické trpělivosti” s upadajícími Spojenými státy, aby si zvykly žít s jadernou Severní Koreou.
Na toto téma v lednu vyšlo prohlášení ministerstva zahraničí KLDR, kde jsou jasné pokyny: „Vzhledem k aktům nepřátelství ze Spojených států si … Spojené státy budou nyní muset zvyknout na stav jaderně vyzbrojené Severní Koreje, ať chtějí, nebo ne.” (5)
„Jaderný hrom” dne 6. 1. 2016 byl střízlivou reakcí Pchjongjangu na myšlenku hluboce zakořeněnou v myslích mnoha členů jihokorejského vedení, ale odtrženou od reality – myšlenku nevyhnutelného zhroucení KLDR a jejího pohlcení Jižní Koreou.
28. 1. 2016, Аlexandr Voroncov,
(Citováno)
1) Tisková zpráva Velvyslanectví KLDR v Ruské federaci, 12. 1. 2016
2) „Jak se svět obraňuje?”, Tisková analýza Velvyslanectví KLDR v Ruské federaci, 14. 1. 2016
3) Tiskové prohlášení zástupce Ministerstva zahraničí KLDR, Velvyslanectví KLDR v Ruské federaci, 15. 1. 2016
4) Tisková zpráva Velvyslanectví KLDR v Ruské federaci, 12. 1. 2016
(5) Tiskové prohlášení zástupce Ministerstva zahraničí KLDR, Velvyslanectví KLDR v Ruské federaci, 15. 1. 2016
