Skip to content

Dekadentní západní svět nemá právo urážet postavení žen v KLDR

Jaký je zdroj těchto okázalých falešných obvinění proti lidové Koreji? Je to vlastně zpráva, kterou vypracovává “Dozor lidských práv” (“Human Rights Watch” – HRW), americká organizace, která má sídlo v New Yorku, takže nelze očekávat, že bude neutrální nebo objektivní, pokud jde o otázky KLDR. Bylo odhaleno, že hlavním donátorem společnosti “Dozor lidských práv” je mazaný globalizátor George Soros a jeho protikomunistická, protisocialistická “Nadace otevřené společnosti” (“Open Society Foundation”). “Dozor lidských práv” není přítelem pokrokových zemí, neboť již dříve napadl antiimperialistickou Venezuelu. Je zřejmé, že HRW je nástrojem imperialismu, který útočí na země, které se imperialismu nelíbí.
Jaký je zdroj obvinění proti lidové Koreji, kterou HRW obviňuje a hlavní média bez pochybností papouškují? Ani HRW, ani hlavní média se ve skutečnosti neobtěžují navštívit KLDR a mluvit s tamními ženami. Ve skutečnosti obvinění pocházejí od pouhých 62 “přeběhlíků”, tj. lidí, kteří spáchali zločiny a zradili svou zemi a uprchli z KLDR. “Přeběhlíci”, pokud vezmeme v potaz jejich počet, představují pouhých 0,1 % obyvatelstva KLDR. Jaký je hlas ostatních 99,9 % populace? Lobby lidských práv v boji proti KLDR skutečně vylučuje většinu populace KLDR, která podporuje vládu, stranu a nejvyšší vedení KLDR; potlačuje jejich hlas. Vylučování lidí skutečně odporuje rozmanitosti a rovnosti – HRW by selhal při auditu rozmanitosti.

Faktem je, že v KLDR jsou znásilnění a sexuální násilí trestány zákonem. V KLDR mají ženy stejná práva jako muži. To je zakotveno v článku 77 Socialistické ústavy KLDR, který uvádí: “Ženám se přiznává stejné společenské postavení a práva s muži. Stát zajistí zvláštní ochranu matkám a dětem poskytnutím mateřské dovolené, omezením pracovní doby pro matky s několika dětmi, širokou sítí porodnic, jeslí a mateřských škol a dalšími opatřeními. Stát poskytne všechny podmínky ženám, aby plnily svou plnohodnotnou úlohu ve společnosti.” Kromě toho KLDR zajistila od samého počátku práva ženám a zrušila feudální a imperialistickou podřízenost žen tím, že zveřejnila zákon o rovnoprávnosti pohlaví dne 30. července 1946. Tento zákon “poskytl stejné politické svobody a práva s muži. Tímto zákonem se ženy mohly účastnit voleb na všech úrovních a měly právo volit a být voleny. Rovněž upravoval práva žen na stejnou práci jako muži a práva na vzdělání. Byl to lidový zákon, která je osvobodil od koloniálního pracovního života a absence práv na vzdělání a zaručil rovnocenné postavení s muži v ekonomickém životě a přiměl je k tomu, aby se staly tvůrkyněmi vědy a kultury a těšily se z ní. Reguloval věk manželství, práva na svobodné manželství a rozvod, práva na výživné na dítě a práva na dědictví majetku a půdy rovnající se mužům. Zákon zakazoval polygamii, tradiční feudální zvyky porušující lidská práva, jako byl obchod s otroky, povolenou i nepovolenou prostituci a systém profesionálních společnic.” (Zpráva Svazu KLDR pro studia lidských práv z 12. září 2014.)
Ve skutečnosti měla KLDR stejnou odměnu za stejnou práci dlouho před jakoukoli ze západních imperialistických zemí. Je třeba zdůraznit, že v KLDR není rovnost žen jen prostě zaručena zákonem, ale je podpořena pevnými praktickými opatřeními, jako jsou bezplatná zespolečenštěná zařízení pro péči se školami, mateřských školami a jeslemi všude. Navíc ženy v KLDR mají svou vlastní organizaci, Socialistický svaz žen (dříve Demokratický svaz žen) Koreje. V západních zemích neexistují srovnatelné masové organizace žen.

Již od začátku se ženy podílely na budování nové Koreje čučche. Klíčovou roli hrála soudružka Kim Čong Suk, nesmrtelná protijaponská revoluční hrdinka. Založila Korejský demokratický svaz žen a mobilizovala ženy, aby se podílely na budování nové lidově demokratické země. Byla rovněž zapojena do práce v národní obraně.
Velký vůdce prezident Kim Ir Sen prohlásil, že ženy jsou jedním ze dvou kol revoluce a že revoluce nemůže jet po jednom kole. Později velký vůdce soudruh Kim Čong Il vyzval k podpoře většího počtu ženských kádrů a silně kritizoval zpátečnické postoje k ženám.

Imperialistické země skutečně trpí silně nabitou přesexualizovanou kulturou, která vede k sexuálnímu násilí vůči ženám a dívkám. Ve Spojeném království minimálně dva deníky mají pornografický obsah a pornografie se prodává velmi otevřeně v trafikách. Záliba v pornografii je chápána jako normální a rutinní jednání, stejně jako sadomasochismus. V západních společnostech existuje nespočet případů extrémního sexuálního násilí, například v případě rakouského Josefa Fritzla, který znásilňoval a věznil vlastní dceru. Ve Spojeném království došlo k případu umělce Jimmy Savile, který byl po mnoho let dokonce zaměstnancem BBC. Ten provedl 214 sexuálních útoků. Lidé jako Fritzl a Savile jsou nakonec produkty nemocné zahnívající společnosti, kde vládne individualismus, chamtivost a dekadence.
Všechny západní země mají tzv. “sexuální průmysl”. V těch zemích, které mají americké základny, existuje vysoká míra sexuálních zločinů i prostituce. Například v jižní Koreji se odhaduje, že až 1 milion žen může být prostitutkami nebo sexuálními otrokyněmi pro americkou armádu. Vojáci USA v jižní Koreji se dopouštějí strašného sexuálního násilí, jako byla vražda Jun Gum I v roce 1992. Zajímá nás, proč HRW nezkoumá sexuální násilí amerických vojáků v jižní Koreji a dokonce i jiných zemích, které mají americké jednotky.
Právě imperialistické země a jejich satelitní státy by měly být vyšetřovány za porušování lidských práv a sexuální násilí na ženách.
Doufáme, že tato toxická propaganda HRW bude odmítnuta pokrokovými lidmi, protože je zde jen k démonizaci KLDR.

Dr. Dermot Hudson,
prezident Společnosti pro studium politiky songun Spojeného království
předseda Anglické studijní skupiny myšlenky čučche
oficiální delegát Společnosti přátelství s Koreou (KFA) Spojeného království
člen Mezinárodního výboru pro studium politiky songun

http://juche007-anglo-peopleskoreafriendship.blogspot.com

 

Viz též: Prečo má KĽDR jednu z najnižších rozvodovostí na svete