22. září čučche 108 (2019) uplyne 70 let od úmrtí soudružky Kim Čong Suk, velké komunistické revoluční bojovnice, hrdinky protijaponské války, nejbližší spolubojovnice velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena a matky velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila, matky Koreje.
Soudružka Kim Čong Suk, revoluční vojačka nejvěrnější velkému vůdci soudruhu Kim Ir Senovi, velká komunistická revoluční bojovnice a matka revoluce, se narodila 24. 12. 1917 ve městě Herjongu v provincii Severní Hamgjong ve vlastenecké a revoluční rodině. Na jaře 1922 rodina odešla do Číny v naději na lepší živobytí. V dětském věku soudružka Kim Čong Suk přišla o starší sestru a otce. Jejího bratra zabili japonští okupanti. Chudá a utlačená začala chápat rozpory vykořisťovatelské společnosti.
Na jaře 1930 poslal velký vůdce soudruh Kim Ir Sen do vsi Fujanu v kraji Jandži, kde žila, politického pracovníka k podzemní práci. Jím řízená večerní škola přispěla k probuzení jejího politického vědomí.
V r. 1932 ztratila soudružka Kim Čong Suk matku a švagrovou, zabité Japonci. V tom roce vstoupila do Komunistického svazu mládeže Koreje (KSMK). Byla první jeho ženskou členkou ve vsi Fujanu. V listopadu odešla do fujanské partyzánské zóny, kde pracovala jako členka výboru KSMK v 8. okrsku a vedoucí dětských oddílů. V těch dnech byl zabit japonskými imperialisty její poslední bratr Kim Ki Song.
Později vedla soudružka Kim Čong Suk práci KSMK v partyzánské základně Sandaowan, kde se v březnu 1935 setkala se soudruhem Kim Ir Senem. V dubnu 1936 byla přidělena k hlavní jednotce Korejské lidové revoluční armády (KLRA) pod osobním vedením velkého vůdce. Zajistila vítězství jednotky a bezpečnost jejího velení v bitvě u Fusongu zastavením nepřátel na frontové linii.
Na jaře 1937 byla pověřena rozšířením sítě Svazu pro obnovu vlasti, protijaponské podzemní revoluční organizace. Svými aktivitami v severní a střední Koreji přispěla k výstavbě strany a jednotné národní protijaponské fronty. S několika šičkami a jedním šicím strojem ušila za 20 dní 600 zimních vojenských uniforem. Zajišťovala vaření jídla pro jednotku a péči o staré a nemocné v kruté zimě.
Během podzemní práce byla uvězněna nepřítelem, ale osvobozena bojem podzemní revoluční organizace a probuzeného lidu. 18. 5. 1939 překročila řeku Amnok pod kontrolou hlavní jednotky KLRA vedené soudruhem Kim Ir Senem, účastnila se bitvy u Musanu a zabila mnoho nepřátel v bitvě u Tehongdanu pod vedením soudruha Kim Ir Sena v květnu 1939. Výtečně uspěla v politickém a vojenském školení v tajném táboře Baishitan v únoru 1940 a dostala jako ocenění od velkého vůdce plnicí pero.
Od počátku června 1941 do jara 1943 pobývala v tajném táboře na hoře Pektu (Pektusan), zřízeném pro hlavní vedení revoluce v září 1936. Zde se 16. 2. 1942 narodil velký vůdce strany a lidu soudruh Kim Čong Il. Soudružka Kim Čong Suk tou dobou tvrdě studovala díla velkého vůdce soudruha Kim Ir Sena, korejské dějiny a zeměpis, politickou ekonomii a dialektický a historický materialismus. Také ovládla taktiku moderní války a přijala aktivní úlohu v nácviku svaté války k osvobození země. V soutěži ve střelbě v r. 1944 získala 1. místo a dostala za to od velkého vůdce pistoli. Během protijaponského revolučního boje získala hodnost generálky hory Pektu. Navštívila mnoho vojenských jednotek a škol.
Neúnavně bojovala za výstavbu nové země po dosažení historické věci národního osvobození v srpnu 1945. Propagovala linii výstavby strany, státu a ozbrojených sil vedenou soudruhem Kim Ir Senem, energicky pracovala pro sjednocení vlasteneckých demokratických sil, vedla kampaň za sociální emancipaci žen a budování jednotného svazu žen. Vzdělávala mládež, aby se stala kvalifikovanými pracujícími a opravdovými revolucionáři pro novou demokratickou Koreu. Podílela se na vzniku Kim Ir Senovy univerzity a Revoluční školy Mangjongde. Zaníceně bojovala za demokratizaci vzdělávání. Inspirovala lid k revoluční přestavbě ekonomiky zničené japonskými okupanty a položila základ nezávislé národní ekonomiky.
Navštívila mnoho továren a staveb. Její revoluční aktivity jsou spojeny například s cementárnou Komusan, metalurgickým závodem Purjong, agitační cestou v nákladním vagónu po Severním Hamgjongu v prosinci 1945, výstavbou Kim Ir Senovy univerzity, regulací řeky Potchong v Pchjongjangu, přádelnou v Pchjongjangu, dnes pojmenovanou Přádelna Kim Čong Suk, škrobárnou v Pchjongjangu, farmou v Kumčchon-ri, Korejským filmovým studiem, kde sázela stromy spolu s velkými soudruhy Kim Ir Senem a Kim Čong Ilem, Ústřední korejskou nemocnicí červeného kříže, Revoluční školou Mangjongde, péčí o osiřelé děti revolucionářů. Řídila práci na „Písni generála Kim Ir Sena“.
Neúnavně pracovala pro stranu, vůdce, zemi a lid do posledních dní svého života. Ačkoli odešla ve dnech výstavby nové Koreje, její vznešený revoluční duch a zásluhy budou navždy zapsány v srdcích korejského lidu.
Soudružka Kim Čong Suk pečovala o zdraví velkého vůdce a popřála mu pevné zdraví v posledním okamžiku svého života.
V roce 1972 byla soudružka Kim Čong Suk in memoriam vyznamenána řádem Hrdiny KLDR a Zlatou hvězdou Státní vlajky 1. třídy za své nesmrtelné revoluční zásluhy.
Dle knihy „Kim Čong Suk, matka Koreje“, Korea pictorial, Pchjongjang, čučche 86 (1997)
Další obrazy a fotografie ze života soudružky Kim Čong Suk naleznete na samostatné stránce.
