Ve světových válečných dějinách existovala řada slavných partyzánů. Je ale těžké najít takové partyzány, jako byli ti korejští, kteří v tak těžkých podmínkách a po tak dlouhou dobu trvání partyzánské války poráželi nepřítele, který byl vojensky mnohem silnější.
Bezpříkladný hrdina
V první polovině minulého století byla situace Koreje, vojensky okupované Japonskem, velmi nešťastná. Byla to kolonie, kde doslova všechno ovládali Japonci; státní suverenita, území, zdroje a dokonce i právo na existenci národa byly imperialistickým státem pošlapány.
Nezávislost Koreje v té době vypadala bezútěšně pod útlakem Japonska, které se chlubilo tím, že je jednou z pěti světových vojenských velmocí.
V této době utrpení žil muž jménem Kim Ir Sen (1912-1994), který věřil, že japonští agresoři mohou být poraženi.
Jako syn korejského národa založil v roce 1932 ve svých dvaceti letech Protijaponskou lidovou partyzánskou armádu a vyhlásil válku Japonsku s pevným odhodláním bez selhání osvobodit svou zemi.
Od té doby psali korejští partyzáni pod vedením generála Kim Ir Sena hrdinský epos v dějinách boje za osvobození své země, jedli a spali pod širým nebem a překonávali všechny těžkosti a zkoušky všeho druhu.
Neporazitelní partyzáni
Co je třeba nejprve zmínit, když hovoříme o korejských partyzánech, je skutečnost, že bojovali v nejtěžších podmínkách. Vůbec se nemohli spoléhat na podporu státu a pravidelné armády. Všechno, včetně jídla, zbraní, střeliva a oblečení, si museli zajistit sami.
V duchu soběstačnosti útočili na nepřítele a brali jim zbraně, jídlo a další zásoby. V horách stavěli zbrojnice a vyráběli bomby a dokonce i dřevěné pušky.
V zimě je teplota v severní části Koreje a čínském Mandžusku, hlavním dějišti partyzánských bojů, někdy i pod -40 ℃ a nahromaděný sníh je hlubší než výška člověka.
Může být poměrně příznivé vést partyzánskou válku v Africe nebo Latinské Americe, kde není chladná zima a člověk může využít určitých výhod přírody. Nehledě na to, partyzánská válka není v těchto oblastech jednoduchá. Když kubánský vůdce Fidel Castro navštívil Korejskou lidově demokratickou republiku, zeptal se Kim Ir Sena, jak vyřešil problém s jídlem v dobách partyzánské války. Vzhledem k tomu, že vedl partyzánskou válku v pohoří Sierra Maestra, velmi se zajímal o způsob, jakým korejský vůdce problém vyřešil. Je skutečně těžké si představit, že korejští partyzáni bojovali téměř každý den s velkými kontingenty nepřátelských jednotek a někdy v zimě jedli sníh, protože jim došly zásoby.
Generál Kim Ir Sen byl vždy v čele tohoto krvavého boje. Sdílel se svými vojáky utrpení a strasti, povzbuzoval je k jejich ušlechtilému poslání za osvobození své vlasti a vštěpoval jim přesvědčení o jistém vítězství.
Za nejtěžších podmínek, ve kterých by se ostatní mohli snadno poddat, korejští partyzáni bojovali s přesvědčením ve vítězství a optimismem ohledně budoucnosti a nakonec zvítězili. Později partyzánští váleční veteráni vzpomínali, že mohli překonat závažné potíže, protože naprosto důvěřovali svému veliteli, generálu Kim Ir Senovi, a jejich víra byla nezdolná.
Je také důležité si uvědomit, že při podpoře Kim Ir Senovy myšlenky o jednotě armády a lidu, že „stejně jako ryby nemohou žít bez vody, tak partyzáni nemohou existovat bez lidu“, dělali partyzáni vše ve prospěch lidu a lid je podporovali se vší upřímností.
Taktika nepolapitelnosti v partyzánském boji
Generál Kim Ir Sen byl dobře znám jako velitel partyzánů spojený s mnoha legendárními příběhy, které všechny pocházely z jeho důmyslné partyzánské taktiky.
V té době Japonci popisovali korejské partyzány jako „kapku v moři“. Korejští partyzáni vyzbrojení jen lehkými zbraněmi se nezdáli být ničím ve srovnání s Japonskem, „vůdcem“ Asie a jednou ze světových vojenských mocností, která měla v Koreji a čínském Mandžusku milionovou Kuantungskou armádu. Ale každá bitva mezi těmito dvěma silami skončila vítězstvím korejských partyzánů, což je skutečnost přesahující běžná schémata a konvenční pojmy a prostý rozum.
Tajemstvím byla důmyslná taktika generála Kim Ir Sena. Vždy převzal iniciativu a porazil nepřátelské síly, které měly početní a technickou převahu, díky strategické a taktické převaze. Mohl tak učinit, když vytvořil a použil jedinečnou a tajemnou taktiku, neznámou ve vojenských učebnicích, starověkých ani moderních, východních ani západních.
Taktika vábení a přepadení, teleskopická taktika, taktika pochodu 1 000 ri (250 km) v kuse a další jsou vrcholem tajemnosti a vynalézavosti.
Takzvaní japonští vojenští generálové, jakmile byli jednou z těchto taktik polapeni, museli spolknout hořkou pilulku.
Legendární příběhy o taktice objevování a mizení s nadpřirozenou rychlostí, stoupání nad mraky a skrývání se do země a o zmenšování vzdáleností se šířily po celé Koreji, což vedlo lid k tomu, aby si vážil národní důstojnosti a hrdosti a těšil se na den svého osvobození.
Nakonec byla Korea osvobozena 15. srpna 1945.
Slavné jméno generála Kim Ir Sena, který dovedl korejské partyzány k vítězství, otřáslo světem i Koreou. Připomíná nám to poznámka Marka W. Clarka, vrchního velitele sil OSN, který naříkal, že získal nezáviděníhodné vyznamenání, když byl prvním americkým armádním velitelem v dějinách, který podepsal dohodu o příměří bez vítězství. Řekl: “Kim Ir Sen vykonal znamenité činy jako velitel partyzánské armády, která mnoho let bojovala proti japonské armádě. Mnoho lidí si vážilo jeho jména a jeho jméno se stalo symbolem vlasteneckých činů v Koreji.”
Překlad z materiálu laskavě poskytnutého Velvyslanectvím Korejské lidově demokratické republiky v Praze
