(Pokračování ze 4. části.)
1957 – zúčtování s podporovateli „srpnové skupiny“
*
14. února 1957, zápis velvyslanectví PLR v KLDR z rozhovoru s 1. tajemníkem velvyslanectví SSSR soudruhem Pimenovem z 10. února 1957: Poradce sovětského velvyslanectví odvolán za podporu odstranění KIM IR SENA
Premiér Kim Ir Sen přehlíží čestnou stráž s předsedou rady ministrů SSSR N. A. Bulganinem při návštěvě SSSR v listopadu 1957. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Pozval jsem s. Pimenova na lov. V průběhu lovu a na zpáteční cestě se objevily následující, ale i méně důležité otázky:
1) Odvolání s. Petrova, poradce velvyslanectví. S. Petrov byl odvolán koncem srpna 1956. Byl odvolán, tvrdil s. Pimenov, za nesprávné posouzení skupiny lidí, kteří při návštěvě Kim Ir Sena v zemích lidové demokracie usilovali o provedení určitých změn a změn ve vládě, tj. o odstranění Kim Ir Sena. (Tato skupina, jak jsme již informovali, byla na srpnovém stranickém plénu odstraněna a přijata do strany na zářijovém.) S. Pimenov naznačil, že Petrov znal cíle této skupiny a podporoval ji. S. Pimenov tvrdil, že nyní také sovětští soudruzi hodnotí cíle této skupiny jako správné, až na to, že cíl odstranit Kim Ir Sena byl špatný a omyl. Z těchto důvodů s. Petrov byl odvolán.
K výše uvedené záležitosti velvyslanectví vysvětluje: Nedostali jsme žádnou zprávu o Petrovově odvolání. Petrov pracoval jako chargé d’affaires velvyslanectví SSSR, tedy v době, kdy byl Kim Ir Sen v zemích lidové demokracie. Dostali jsme informaci (…), že některé osoby z této skupiny jednající proti Kim Ir Senovi tvrdily, že záměry této skupiny jsou známy a byly dohodnuty s některými vysoce postavenými zaměstnanci velvyslanectví SSSR. (…)
*
4. dubna 1957, zápisky z rozhovoru mezi 1. tajemníkem velvyslanectví PLR v KLDR s 1. tajemníkem velvyslanectví SSSR soudruhem Pimenovem: nálady proti sovětským Korejcům, likvidace opozice a odvolání sovětských poradců
(…)
- Problematika skupin ve vedení KLDR.
S. Pimenov nastolil otázku Ho Ka I (tajemníka ÚV), který po 4. plénu (ke konci války) byl obviněn z toho, že si chtěl v KLDR přivlastnit moc pro sebe. Ho Ka I pocházel ze Sovětského svazu. Oficiální verze nedostatků Ho Ka I hovořila o nesprávném postoji ke stranické disciplíně a přílišném odebírání lidí ze strany. Ho Ka I spáchal sebevraždu. Korejští soudruzi tuto skutečnost vyhodnotili jako čin nedůstojný komunisty, což nasvědčovalo tomu, že se Ho Ka I bál prozrazení tajných záležitostí, které ho tížily. Krátce poté přišel problém ministra komunikace Pak Il U, který pocházel z aktivistů, kteří předtím působili na čínském území. Tento ministr byl sesazen a na určitou dobu izolován v domácím vězení za svůj postoj k lidem, kteří přišli ze Sovětského svazu. Pak v roce 1955 přišel případ náměstka ministra kultury Jong Rjula, který prosazoval, že vše, co je sovětské, je dobré a správné, a odmítal a popíral korejské kulturní dědictví. Po prosincovém plénu ÚV v roce 1955, na kterém Kim Ir Sen takovou činnost ostře odsoudil, byl jmenován nový náměstek ministra kultury a vědy, který dokončil Vyšší stranickou školu v SSSR.
Ho Ka I. Zdroj: wikipedia.org
Na začátku roku 1956 narostly nálady proti Korejcům, kteří přišli ze SSSR. (…) Toto obtěžování v současné době utichlo a probíhají pokusy napravit škody způsobené lidem, kteří se vrátili ze SSSR.
Po XX. sjezdu vznikla mezi stranickými aktivisty poměrně široká skupina, která kritizovala dosavadní způsob umisťování a výchovy kádrů a absenci svobody diskuse ve straně. Tato skupina rozšířila svou činnost v době přítomnosti korejské vládní delegace v zemích lidových demokracií. Po návratu delegace byla otázka činnosti této skupiny předložena Kim Ir Senovi. (…) Během druhého dne jednání pléna pak čtyři osoby z této skupiny uprchly do Číny. Čína přes žádost KLDR tyto osoby zpět do Koreje neposlala. Na srpnovém plénu byli představitelé a sympatizanti této skupiny velmi ostře odsouzeni. Byli vyloučeni ze strany. Na toto téma bylo přijato zvláštní usnesení. (…) Usnesení obou plén tisk nezveřejnil; ti, kteří vystoupili na srpnovém plénu, jsou různými metodami (politicko-administrativně) likvidováni. S. Pimenov odpověděl na otázku, zda nyní aktivita skupiny utichla, že téma docela utichlo. (…)
- K otázce sovětských poradců přítomných v Koreji s. Pimenov zdůraznil, že korejští soudruzi požadovali odvolání téměř všech sovětských poradců. (…)
*
9. dubna 1957, věstník sovětského velvyslance v KLDR A. M. Puzanova: Rozbití protistranické skupiny bylo správné
Projev Kim Ir Sena na shromáždění funkcionářů KSSS ke 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Proběhl rozhovor s Kim Ir Senem, který trval tři a půl hodiny. Popsal několik otázek ekonomické situace v zemi, hlavní body nového pětiletého plánu a vnitrostranickou situaci v KSP.
(…)
Kim Ir Sen prohlásil, že ÚV KSP má nyní dostatek materiálů prokazujících, že skupina vysokých funkcionářů a členů ÚV v čele s Čche Čchang Ikem se loni připravovala na svržení vedení KSP a vlády KLDR a sama se chtěla stát hlavou strany a vlády. Když jsme se vrátili z návštěvy ze zemí lidové demokracie a dozvěděli se o protistranické, frakční činnosti této skupiny, začali jsme se připravovat na plénum ÚV. Předsednictvo ÚV se rozhodlo trpělivě naslouchat všem vyjádřením a podle toho s nimi nakládat. (…) Na zářijovém plénu KS jsme opravili rozhodnutí srpnového pléna KS. Některým soudruhům bylo obnoveno členství ve straně a některým členství v ÚV, ale byli odstraněni z vedoucích funkcí. Všem členům strany v základních stranických organizacích jsme obšírně vysvětlili rozhodnutí srpnového a zářijového pléna. Členové strany podpořili rozhodnutí ÚV.
Kim Ir Sen řekl, že ÚV KSP dostává mnoho dopisů od členů strany s požadavky na vyloučení všech členů protistranické skupiny ze strany. S touto protistranickou skupinou vedeme boj, ale nevylučujeme je ze strany. Nemáme materiály, které by tvrdily, že by některý z členů protistranické skupiny byl spojen s nepřáteli vlasti.
Nyní jsme přesvědčeni, že jsme jednali správně, když jsme tuto protistranickou skupinu odhalili včas před událostmi v Polsku a Maďarsku. Kim Ir Sen pokračoval: Měl bych říci, že v době maďarských událostí se v zemi vyvinula docela obtížná a jedinečná situace.
Z jihu Jihokorejci zesílili infiltraci špionů a sabotérů a rozhazování letáků; uvnitř země bývalí vlastníci půdy a kulaci začalizvedat hlavy; v tomto bodě Kim Ir Sen oznámil, že půda byla odebrána 40 000 korejským vlastníkům půdy. (…)
Mezi naším lidem nejsou žádné protisovětské nálady, řekl Kim Ir Sen, s výjimkou jedinců z řad těch, kteří mluví nejen proti Sovětskému svazu, ale také proti socialistickému systému v KLDR. Naši lidé pohlížejí na Sovětský svaz s velkou úctou a jsou mu vděčni za nezištnou pomoc, kterou jim poskytl. (…)
Sdělili jsme všem členům strany rozhodnutí XX. sjezdu KSSS o kultu osobnosti s. Stalina a jeho škodlivých důsledcích. Totéž jsme ale obecně nesdělili celému korejskému lidu. Báli jsme se to udělat, protože láska našeho lidu k Sovětskému svazu je nerozlučně spjata se jménem Stalina.
Když mluvíme o práci KSP v boji proti kultu osobnosti, Kim Ir Sen řekl: jsme mladí a nejsme dostatečně zkušení vůdci. Snažili jsme se a snažíme se přirozeně přizpůsobit zkušenosti a poučit se od KSSS. (…) V této práci jsme však pokračovali s ohledem na situaci v zemi bez široké publicity, beze spěchu. Právě teď považujeme tuto fázi za ukončenou.
Kim Ir Sen také uvedl, že během své nedávné návštěvy na nejnižší úrovni odhalil nesprávné jednání soudů, soudních orgánů a prokuratury. Kim Ir Sen řekl, že problém je v tom, že při přijímání závěrů XX. sjezdu KSSS jsme se také rozhodli posílit naši vlastní zákonnost a vyšetřování, a ti, kteří byli nesprávně odsouzeni nebo byli usvědčeni z méně závažných trestných činů, mají být propuštěni z míst uvěznění. Ukázalo se, že při provádění této práce se Nejvyšší soud, soudní orgány a prokuratura dopustili velmi závažných chyb: osvobodili přímé nepřátele, organizátory povstání a podobné lidi. Je pravda, že je jich málo a několik jich bylo opět vráceno do záchytných míst. Při inspekci se ukázalo, že do vedoucích funkcí u Nejvyššího soudu se dostali lidé, které jsme nechtěli, kteří sloužili u japonské policie, ale ve svých životopisech to zatajili. (…)
sovětský velvyslanec v KLDR
A. Puzanov
*
29. července 1957, věstník sovětského velvyslance v KLDR A. M. Puzanova: arogance čínských lidových dobrovolníků trestaná i zastřelením
(…)
O vztazích mezi čínskými lidovými dobrovolníky a korejským obyvatelstvem. (…) Je pravda, že zpočátku docházelo k případům arogance – „my jsme z velké země a vy máte malou zemi, proto můžeme dělat, co považujeme za nutné“, ale to bylo na příkaz s. Mao Ce-tunga kategoricky zastaveno. Několik lidí bylo dokonce zastřeleno za nekorektní přístup k obyvatelstvu, i když jsme žádali, aby taková extrémní opatření nebyla přijímána. Nyní je vše normální, nepočítaje jednotlivé drobné incidenty, kterých se do značné míry dopouštějí i vojáci Korejské lidové armády. (…)
sovětský velvyslanec v KLDR
A. Puzanov
*
29. srpna 1957, zápisky z rozhovoru 1. tajemníka velvyslanectví PLR v KLDR s radou velvyslanectví SSSR: KIM IR SEN usiluje o opatrné odstranění kultu osobnosti
Kim Ir Sen s předsedou prezídia Nejvyššího sovětu SSSR K. J. Vorošilovem, listopad 1957. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
(…) Při této příležitosti soudruh Makarov poznamenal, že vedení KLDR plní závěry XX. sjezdu moudře a schopně. Postupně se mírně shora odstraňují výsledky kultu osobnosti. To je jediné východisko v korejských podmínkách, kde je míra zaostalosti mas vysoká.
Kim Ir Sen byl dříve bohem a carem. Tuto myšlenku nelze mezi lidem náhle změnit, protože to může způsobit nežádoucí, nepředvídatelné následky. Kim Ir Sen usiluje o změny. Makarov, který se s Kim Ir Senem za různých okolností často setkává, sdělil, že Kim Ir Sen se nesmírně změnil.
*
29. září 1957, věstník sovětského velvyslance v KLDR A. M. Puzanova: přípravy na soud s frakcemi, varování před cestou do SSSR
Pak Ui Wan. Zdroj: koreanhistory.org
(…) Náhodou jsem se při lovu setkal s Pak Ui Wanem. V rozhovoru, který se odehrál, řekl následující: (…)
Pak Ui Wan se poté zabýval otázkou, jak probíhají přípravy na soud s frakcemi. V této souvislosti uvedl, že příprava probíhá tvrdými metodami. Uvedl příklad problému šéfa stavby pro opravu města Hamhung, který byl vyšetřován na stranické schůzi po dobu 15 dnů. Usilovně u něj hledali odpověď na jedinou otázku, jaké zadání dostal loni od Kim Sung Hwa v souvislosti se spiknutím. Šéf stavby však odpověděl, že žádné zadání nedostal, a pak spáchal sebevraždu. Pak Ui Wan dále řekl, že už ví o osmi případech sebevražd lidí, kteří byli nuceni přiznat se k účasti na frakční činnosti nebo ke svým vazbám na frakce.
Pak Ui Wan také řekl, že v současné době se ve všech stranických organizacích konají schůze, na kterých mnoho členů strany obviňuje někoho z příslušnosti ke skupině frakcionářů, ale protože na těchto schůzích byla vytvořena abnormální atmosféra, nikdo nepřichází na obranu těchto lidí kvůli strachu z toho, že budou počítáni jako účastníci frakční skupiny. (…)
Pak Ui Wan také uvedl, že nedávno byla na návrh Nam Ila v předsednictvu ÚV KSP projednávána otázka cesty vysokých stranických a vládních funkcionářů do Sovětského svazu na dovolenou a léčbu. Nam Il se tehdy vyslovil pro cestu. Během diskuse Kim Ir Sen hovořil o tom, že v Koreji je dostatek dobrých míst a jsou zde všechny přírodní podmínky pro strávení dovolené ve vlasti. V této souvislosti si Pak Ui Wan myslí, že po takovém náznaku bude sotva kdokoli z vyšších korejských soudruhů riskovat adresování žádosti o léčbu do Sovětského svazu (…)
sovětský velvyslanec v KLDR
A. Puzanov
*
16. října 1957, zápisky z rozhovoru mezi 1. tajemníkem velvyslanectví PLR v KLDR se soudruhem Pimenovem, 1. tajemníkem velvyslanectví SSSR: morální nátlak vedoucí až k sebevraždám
Pak Čchang Ok. Zdroj: namu.wiki
Rozhovor měl za cíl získat informace o situaci ve Straně práce v souvislosti s nedávnými událostmi ohledně skupiny Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika.
Pimenov předložil tuto záležitost následujícím způsobem. Skupina Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika se na srpnovém plénu loňského roku ujala slova v duchu rezolucí XX. sjezdu bojujících proti kultu osobnosti, za zvyšování životní úrovně obyvatelstva a tak dále. Tato skupina stála na základech ideologie marxismu-leninismu, na základech spolupráce se SSSR a všemi zeměmi lidových demokracií. (…)
Maďarské události probudily ve vedení KLDR obavy a podezření ohledně dalšího působení skupiny Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika. Ohledně osob z této skupiny bylo zahájeno vyšetřování. (…) Ti, kteří deklarovali názory blízké skupině Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika, byli vyloučeni ze strany a odstraněni z univerzity. (…) V červenci tohoto roku skupina středních aktivistů, mezi nimi i někteří ze stranického výboru v Pchjongjangu, ze strachu z represí plánovala uprchnout do Číny a požádat o azyl, podobně jako to udělali ti čtyři loni po srpnovém plénu. Tato skupina byla zatčena. (…) Někteří z těchto lidí měli v loňském roce za cíl přivést korejskou Poznaň. Pravděpodobně, jak tvrdí korejští soudruzi, se do této činnosti zapojili američtí a Ri Sung Manovi špióni. Dosud nebyly prokázány žádné konkrétní vazby mezi skupinou Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika a špiony a sabotéry.
Veškerá aktivita směřující k dosažení změn ve vládě silou byla a je podle Pimenova nereálná, protože aktivní skupina byla co do počtu velmi omezená a neměla širší podporu ze strany dělnické třídy ani rolnictva.
V srpnu tohoto roku byla zahájena a stále pokračuje akce shromáždění na těch ministerstvech, kde došlo k zatýkání nebo kde bylo podezření na určité osoby ohledně vazeb na skupinu nebo jejich nejasného postoje k otázce skupiny Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika a byla provedena intenzivní akce na pozvednutí strany. Tyto schůzky podle s. Pimenova mají poměrně často charakter morálního nátlaku a nesofistikované kritiky. Po takových setkáních došlo k případům sebevražd. (…)
Podle Pimenova, a to se říká na sovětské ambasádě, jsou stranická politika a ekonomické aktivity KLDR správné. Společnost podporuje politiku strany a vlády. Delegace sovětských zpravodajů po návratu do Pchjongjangu z několikatýdenní cesty po KLDR předala jednomyslné a univerzální hlasy, že se lidem žije lépe než za japonských časů. Dělníci a rolníci o tom hovořili s dopisovateli. (…)
Henryk Brzezinski
1. tajemník velvyslanectví PLR v KLDR
*
24. října 1957, zápisky z rozhovoru mezi 1. tajemníkem velvyslanectví PLR v KLDR s radou velvyslanectví SSSR soudruhem Pelišenkem: Čína uprchlíky nevydá
Kim Ir Sen mezi studenty účastnícími se výstavby Pchjongjangu v červnu 1957. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Pelišenko je v úzkém kontaktu s předními osobnostmi KLDR a dobře se orientuje v celkovém obrazu problémů v KLDR.
(…) Vedení KLDR jasně posílilo svou autoritu a své vazby na veřejnost. O návrhu pětiletého plánu byla vedena celokorejská diskuse. V zemědělství byla zavedena nová, lepší struktura setí.
Ve straně proběhla výměna stranických průkazů, od května letošního roku probíhá kampaň na posílení a zvýšení třídní výchovy. V oblasti zahraniční politiky jsou také zaznamenány úspěchy. Byly navázány určité obchodní kontakty s Japonskem, Barmou, Indonésií. (…)
Pelišenko uvedl, že někteří z osob ze skupiny Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika (Pak Chang Ok je Korejec pocházející ze SSSR a Čche Čchang Ik z Číny) nastolili otázku korejské Poznaně na srpnovém plénu letošního roku.
Po známém postoji, který vedení Strany práce zaujalo vůči skupině Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika na srpnovém a zářijovém plenárním zasedání, začal celý proces útěků do Číny.
Pelišenko se domnívá, že hlavní organizátoři skupiny jsou v Číně. Proces útěků do Číny trval až do ledna 1957. V tomto období byl jedním z uprchlíků ministr vnitřního obchodu. V roce 1957 nebyly pozorovány žádné další útěky do Číny. Pelišenko hodnotí výroky malé skupiny profesorů (ne mnoho přes 10 osob) na univerzitě v Pchjongjangu jako nepřátelské, reakční. Podle Pelišenka byly zatčeny tři osoby. V červnu a červenci pak určitá skupina středních aktivistů utekla do Číny.
Vyšetřování, které se v KLDR vede v souvislosti s podezřením na činnost skupiny Pak Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika, zatím nepřineslo žádné výsledky. (…)
Vedení KLDR se snaží provést jen několik zatčení. Podle Pelišenka se hlavní zatýkání provádí na ministerstvu kultury a školství a také na ministerstvu výstavby. Pelišenko popřel, že by se v úřadu rady ministrů provádělo širší zatýkání. Podle jeho názoru byla v úřadu rady ministrů zatčena jedna osoba.
Kampaň setkání probíhá na těch ministerstvech, kde jsou lidé napojení na skupinu. V tuto chvíli nelze z nedostatku dat z vyšetřování odhadnout situaci týkající se činnosti skupiny.
Pelišenko uvedl, že podle jeho názoru Čína nehodlá uprchlíky vydat. V určitém okamžiku korejská strana tuto záležitost otevřela. Jednání skončilo bez výsledku. Korejská strana tuto záležitost podruhé nenastolí. (…)
Henryk Brzezinski
1. tajemník velvyslanectví PRL v KLDR
*
13. listopadu 1957, věstník A. M. Puzanova o rozhovoru s KIM IR SENEM: KLDR nechce vydání uprchlíků z Číny
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/journal-m-puzanov-record-conversation-kim-il-sung
(…) S. Mao Ce-tung poté navrhl vrátit skupinu korejských funkcionářů, kteří po srpnovém plénu uprchli do Číny. S. Kim Ir Sen na to odpověděl: „Nepotřebujeme tyto lidi“.
S. Mao Ce-tung navrhl, aby korejští přátelé zvážili otázku stažení čínských lidových dobrovolníků z KLDR s odůvodněním, že taková opatření budou politicky vhodná a dobře přijatá světovým veřejným míněním a mohla by přimět Američany stáhnout své dvě divize z Jižní Koreje.
S. Kim Ir Sen odpověděl s. Mao Ce-tungovi, že tento návrh pečlivě prostudují.
(…)
sovětský velvyslanec v KLDR
A. Puzanov
*
9. prosince 1957, poznámky Sluczanského několika soudruhům ve Varšavě týkající se „srpnové skupiny“ a politické situace v KLDR: Začal se šířit strach ze zatčení a pokusy o útěk do ČLR
Ri Sang Džo v roce 1953. Zdroj: https://digitalarchive.wilsoncenter.org
Ri Sang Džo, který byl napojen na skupinu, se odmítl vrátit a pravděpodobně zůstal v Sovětském svazu. Podle jiné verze je na stranické škole v Pekingu. Svou činnost rozvinul mezi studenty a korejskými občany v SSSR.
I když korejští soudruzi nadále tvrdí, že srpnová skupina nepředstavovala větší sílu a neměla širší vliv, zdá se, že fakta nasvědčují tomu, že část inteligence, mladých spisovatelů, studentů a zaměstnanců strany a státního aparátu podporovala skupinu. Chybí však data, která by ukázala, že skupina měla podporu dělnické třídy a rolnictva.
Poměrně velký dosah vlivu skupiny, jakož i nedávno zaznamenané určité rozšíření jejího vlivu (…), vedly úřady KLDR k provádění represivních metod vůči lidem s ní spojeným. Došlo k řadě zatýkání a změn v ústředních úřadech (…). Mezi zatčeními byla i provinční centra. Na Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika bylo uvaleno domácí vězení. Kim Tu Bong, bývalý předseda prezídia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR, byl odvolán ze státní činnosti. Ve vládních úřadech a institucích se konají schůzky s cílem vysvětlit politiku strany a protistranickou činnost skupiny Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika. Tato setkání často slouží jako morální nátlak a v jejich důsledku byly zaznamenány i případy sebevražd. V současnosti až do března 1958 bude v celé straně vedena kampaň za zvyšování věrnosti straně.
V důsledku represivní akce mezi stranickými aktivisty a státními zaměstnanci se začal šířit strach ze zatčení, což vedlo k organizaci řady pokusů o útěk do ČLR (poslední se odehrál v říjnu tohoto roku), kde pobývají někteří z hlavních organizátorů „srpnové skupiny“. ČLR podle sovětských soudruhů nehodlá uprchlíky předat KLDR i přes rozhovory na toto téma, které Korejci iniciovali.
V současné době probíhá vyšetřování případu skupiny Pak Čchang Oka a Čche Čchang Ika. Dosavadní výsledky jsou následující: Skupina neměla v úmyslu vyvolat převrat nebo zásadní změny v politice silou; hodlala získat většinu na plénu ÚV, aby tak došlo ke změnám ve vedení. Podle názoru korejských soudruhů toho využila určitá skupina lidí, která měla v úmyslu změnit vedení silou, aniž by uvedla žádný ideologický program. Minulý rok měli někteří z těchto lidí usilovat o vytvoření „korejské Poznaně“. „Srpnová skupina“ sice disponovala útočnou jednotkou složenou ze studentů Ústavu stavebnictví (budova Ústavu se nachází vedle ÚV), ale kromě toho nebyly zjištěny žádné přípravy vojenského charakteru.
Analyzujeme-li problematiku tzv. „srpnové skupiny“ v celkové politické situaci v KLDR, lze konstatovat, že v současnosti nepředstavuje žádný významný problém, neboť vnitřní situace v KLDR se stále více stabilizuje. Poslední rozhodnutí vlády a stranického vedení, jako je snaha o posílení vazeb na masy a pokusy o zvýšení životní úrovně, posílily pozici současného vedení.
Sluczanski
*
17. prosince 1957, zápisky z rozhovoru 1. tajemníka velvyslanectví PRL v KLDR s 1. tajemníkem velvyslanectví SSSR soudruhem Pimenovem: špatná a široká politická kampaň proti nevinným lidem
Kim Tu Bong. Zdroj: tjen-folket.no
(…) Kim Tu Bong se zúčastnil diskuse a řekl, že přijme všechny stranické tresty a v budoucnu nebude šetřit svůj život pro věc revoluce. (…) Pak Ui Wanův projev je považován za neúspěšný. Shromáždění reagovalo na slova Pak Ui Wana nepříznivě. Ze sálu se ozývaly hlasy „přiznej se“ a tak dále. (…)
Rozvinula se špatná a široká politická kampaň zaměřená proti nevinným lidem. (…)
Pimenov si všiml, že Kim Ir Sen o skupině nepoužívá výrazy používané v tisku, jako například: zrádci revoluce, nepřátelé a tak dále. Sovětským soudruhům se Kim Ir Senovo hodnocení zdá rozumné. (…)
Pimenov uvedl, že před několika měsíci byl odvolán poradce velvyslanectví KLDR v Československu za to, že zaujal chybné stanovisko k otázce kultu osobnosti. (…)
*
Pokračování v další části.
*
Vybral, české znění připravil a komentář doplnil Lukáš Vrobel,
předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche
