(Pokračování z 5. části.)
1958-1959 – pokračující emigrace a izolacionismus
*
5. ledna 1958, zápisky z rozhovoru 1. tajemníka velvyslanectví PLR v KLDR s ředitelem odboru jednoho z ministerstev: Vyjadřovat sebemenší kritiku je nemyslitelné
Kim Ir Sen se účastní třetího zasedání 2. Nejvyššího lidového shromáždění KLDR v červnu 1958. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Ředitel mi v průběhu našeho rozhovoru po mé zprávě na téma demokratického centralismu v naší straně řekl o vztazích mezi korejskými soudruhy. Ředitel uvedl, že jak na kurzu v ÚV, tak v individuálních rozhovorech mezi korejskými soudruhy se nejvíce používá jazyk a formulace z projevů Kim Ir Sena či článků v novinách. Na kurzu v ÚV se musí důsledně řídit oficiálními formulacemi a v žádném případě nesmí používat vlastní slova ani při zachování oficiálního obsahu, pokud nechce být vystaven ostré kritice. Shora, tvrdil ředitel, je kladen velký důraz na používání samotného politického jazyka, který je obsažen v oficiálních projevech nebo v tisku. Nezávislý způsob myšlení a vlastní interpretace konkrétních politických tezí jsou ostře kritizovány a špatně posuzovány. Atmosféra je taková, že soudruzi bedlivě sledují své vlastní poznámky v rozhovorech mezi sebou. V případě odchylky od oficiálního prohlášení je případ projednáván na schůzi stranické organizace nebo, jako je tomu na kurzu v ÚV, na stranických školeních. (…) Ve straně i v soukromém životě by bylo nemyslitelné vyjadřovat sebemenší kritiku nebo pochybnosti o správnosti té či oné stranické směrnice strany nebo vlády.
Pokud někdo kritizuje, pak v souladu s formulacemi používanými v oficiálních projevech. To znamená, že nejprve je třeba poukázat na velké množství úspěchů a poté kritizovat to, co je oficiálně kritizováno. Pokud člověk nechce být zbaven prostředků podpory a všech perspektiv do budoucna, včetně odstranění z Pchjongjangu, musí jednat pouze tímto způsobem. Ředitel uvedl za příklad profesora z pedagogického ústavu, který svým vlastním výkladem (obsahově v souladu s oficiálně danou myšlenkou) vyjadřoval některé politické teze; byl odstraněn ze své práce a vznikl velký problém nevhodného chování profesora. Z tohoto důvodu, jak uvedl ředitel, nemluví volně o politických tématech s vlastní manželkou, protože se obává, že tato témata mohou zajít dále.
Ředitel, který je straníkem 7 let, uvedl, že základem případu, který je rozhodující pro povýšení daného pracovníka do odpovědné funkce, je členství ve Straně práce. (…)
Na ministerstvu zahraničních věcí KLDR, s výjimkou několika technických zaměstnanců, jsou všichni členy strany.
Henryk Brzezinski
1. tajemník velvyslanectví PRL v KLDR
*
5. února 1958, záznam rozhovoru velvyslance SSSR v KLDR A. M. Puzanova se s. Ri Tong Jongem, prvním náměstkem ministra zahraničních věcí KLDR: osm korejských studentů v SSSR se vzdalo občanství KLDR
Kim Ir Sen diskutuje o zemědělských pracích s rolníky v říjnu 1958. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Po výměně ratifikačních listin na MZV SSSR se první náměstek ministra zahraničních věcí KLDR s. Ri Tong Jong zeptal, zda vím, že osm korejských studentů Všesvazového státního institutu kinematografie se vzdalo občanství KLDR a poslalo své pasy na velvyslanectví KLDR v Moskvě.
Odpověděl jsem, že jsem o této skutečnosti nevěděl. (…)
Ri Tong Jong řekl, že on a velvyslanectví jsou těmito případy velmi znepokojeni a rádi by se neoficiálně poradili, jak v tomto případě jednat. Řekl, že o tom byly informovány vedoucí orgány KLDR, ale dosud neobdrželi žádnou odpověď.
S. Ri Tong Jong mě poté informoval, že připravují nótu, která bude žádat sovětskou stranu o pomoc při návratu těchto studentů do Korejské lidově demokratické republiky.
Ri Tong Jong navíc uvedl, že jsou velmi znepokojeni tím, že bývalý velvyslanec KLDR v SSSR Ri Sang Džo je stále v Moskvě a má příležitost provádět podvratnou práci mezi korejskými studenty, kterých je v Moskvě více než 300. Zdůraznil, že takové nekorektní jednání Ri Sang Džo nachází podporu zejména u určité nestabilní části studentů, na jejichž chování nebo studium jsou stížnosti.
A. PUZANOV
*
19. března 1958, zpráva od soudruha Sluczanského z velvyslanectví PLR v KLDR na základě telegramu od soudruha Siedleckiho o programu březnové konference
Kim Ir Sen na návštěvě střední školy, srpen 1959. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
(…) Donedávna existovalo přesvědčení, že v KLDR nejsou žádní revizionisté. Srpnová skupina byla projevem revizionismu. (…)
Vystoupili proti zavedení diktatury proletariátu. Do státního aparátu zatáhli bývalé statkáře a kulaky. U soudů bylo umožněno, aby politické zločiny zůstaly nepotrestány tím, že se viníci omlouvali za nedostatek politické výchovy. Například vojáci, kteří utekli na jih. Konference věnovala velkou pozornost principům demokratického centralismu, vnitrostranické disciplíny a demokracie. (…)
Na konferenci byla přijata zásada přísně dohlížet a kritizovat a velkodušně trestat. Ale jednat s lidmi na odpovědných pozicích jinak, tedy přísně. Osvěta v jejich případě nemůže chybět. Nejvinnější mají být nasměrováni k soudu. (…)
*
6. května 1958, velvyslanectví PLR v KLDR: Poznámky týkající se srpnové skupiny na základě stranických dokumentů, jakož i na základě neoficiálních zdrojů informací
Rezoluce XX. sjezdu týkající se kultu osobnosti a zejména Chruščovův projev byly místním vedením přijaty velmi zdrženlivě. Podrobnosti projevu byly známy úzké skupině ve vedení strany a nebyly předmětem vnitřní diskuse ve straně. (…)
Obecně je třeba konstatovat, že 3. sjezd KSP vůbec nereflektoval kritické závěry plynoucí z usnesení XX. sjezdu KSSS.
Během pobytu vládní delegace v bratrských zemích u premiéra Kim Ir Sena (červen-červenec) se aktivizovala opoziční skupina ve vedení strany. Její hlavní kritika byla namířena proti kultu Kim Ir Sena. (…) Skupina byla označena za protistranickou a sektářskou. (…)
Na srpnovém plénu bylo přijato usnesení, které kromě ekonomických otázek zahrnovalo i stanovisko ÚV ke kultu osobnosti. (…) Bylo konstatováno, že výše uvedené plénum projednávalo existující projevy kultu osobnosti v ideologické práci strany, že kult osobnosti se promítl i do vychvalování úspěchů konkrétních osob. Dále bylo řečeno, že právě od tohoto pléna byly podniknuty kroky k odstranění projevů kultu osobnosti. (…) Na 3. sjezdu KSP (…) ÚV oficiálně zaujal stanovisko, že politika strany se ve svém jednání opírala o kolektivní vedení a nedocházelo k projevům kultu osobnosti souvisejících se současným vedením. (…)
Během srpnového pléna se čtyřem osobám ze skupiny podařilo uprchnout do Číny. Mezi nimi 2 členové ÚV a 1 náhradník (ministr vnitřního obchodu, předseda odborů a bývalý ředitel odboru stavebnin). Tyto osoby se údajně dostaly do vedení Komunistické strany Číny během 8. sjezdu KS Číny, který se v té době konal. (…)
Kim Ir Sen s Mao Ce-tungem v listopadu 1958. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Maďarské události vyvolaly ve vedení KLDR obavy a podezření ohledně činnosti srpnové skupiny. Ohledně osob této skupiny bylo zahájeno vyšetřování. Čche Čchang Ik a Pak Čchang Ok byli údajně umístěni do domácího vězení a zatčeny byly také zbývající osoby ve skupině. (…)
V květnu a červnu 1957 zaujala skupina profesorů na univerzitě Kim Ir Sena stanovisko vyjadřující názory přibližující se srpnové skupině s akcenty měšťansko-buržoazní ideologie. Ti, kteří vyjadřovali tento druh názorů, byli vyloučeni ze strany a odstraněni z univerzity. Problematika nebyla mezi studenty výrazněji reflektována, prý nevybočila z rámce univerzity a nenarazila na žádnou širší podporu. V červenci proběhl další proces útěků do Číny, pár lidí ze střední úrovně stranických aktivistů ve výboru Pchjongjangu.
Kim Tu Bong se oficiálně oddělil od srpnové skupiny a odsoudil ji na setkání aktivistů vnitřního obchodu v lednu loňského roku. (…) V Pchjongjangu došlo na ministerstvu kultury a propagandy a na ministerstvu výstavby k zatýkání určitých osob a také k propouštění z práce na výše uvedených ministerstvech, jakož i v těchto institucích nebo v celé zemi (…). Pořádaly se i vícetýdenní, někdy i měsíc trvající stranické schůze, které měly často charakter nedůmyslné kritiky a morálního nátlaku.
Po srpnových volbách v roce 1957 se členy nového lidového shromáždění a vlády nestali lidé, u nichž bylo podezření, že jsou jakýmkoli způsobem spojeni s případem bývalé srpnové skupiny nebo k němu nezaujali dostatečně jasné stanovisko. (…)
Pozornost si zaslouží fakt, že po celou dobu kampaně odsuzující srpnovou skupinu v ní nebyl zahrnut Kim Tu Bong. Na plénu byla vedena ostrá kritika proti Pak Ui Wanovi (v té době ještě působil jako místopředseda vlády, po stranické konferenci v březnu 1958 byl z této funkce odvolán a vyloučen ze strany). (…)
Dále byla poskytnuta informace, že srpnová skupina byla nejprve považována za politickou frakci. Později bylo zjištěno, že také probíhaly přípravy na použití ozbrojené síly. (…) Nejvinnější budou směřováni k soudům.
Atašé velvyslanectví
Boleslaw Iwankow
Traktor Čchollima vyrobený vlastním úsilím korejské dělnické třídy v roce 1958. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
*
16. prosince 1959, zpráva velvyslanectví MLDR v KLDR pro maďarské ministerstvo zahraničí: Korejští soudruzi neradi přebírají zkušenosti jiných zemí
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/report-embassy-hungary-north-korea-hungarian-foreign-ministry-43
(…) Pokud jde o obchodní dohodu z roku 1959, Sověti již splnili své závazky na sto procent, zatímco Korejci pouze 56 procent svých závazků.
Podle Julina lze většinu chyb patrných v KLDR připsat jedné věci, totiž přehnané národní hrdosti korejského lidu. Od toho se odvíjejí i chyby v hospodářské oblasti, protože korejští soudruzi neradi přebírají zkušenosti jiných zemí. Nežádají o radu a jdou svou vlastní cestou. Řekl mi, že po XXI. sjezdu [KSSS] měl Chruščov v Moskvě dlouhou diskusi s Kim Ir Senem. Kim Ir Sen zveřejnil data svého prvního pětiletého plánu a cíle pro nadcházející roky. Soudruh Chruščov s tímto plánem nesouhlasil a dal jasně najevo, že tyto plány nejsou reálné, protože postrádají ekonomickou základnu. Takový obrovský plán nelze založit pouze na dynamice a nadšení dělníků, řekl soudruh Chruščov. Odsoudil korejské soudruhy, že neberou v úvahu možnost spolupráce s ostatními bratrskými zeměmi a chtějí si vše vyrobit sami. (…)
Soudruh Julin mi řekl, že si několikrát všimli, že pokud si korejští soudruzi vypůjčili nějaké zkušenosti z bratrských zemí, nechtěli o tom mluvit. Jako příklad uvedl, že usnesení o reorganizaci místního průmyslu bylo vytvořeno podle čínského vzoru, a když se o tom sovětští soudruzi zmínili, [Severokorejci] prohlásili, že „toto není čínská zkušenost, to na základě našich vlastních představ.“ (…)
Co se týče tisku, soudruh Julin mi také řekl, že měli spoustu potíží, protože korejský tisk se sovětskými otázkami příliš nezabýval. Často dávají přednost „vlastním malým akcím“ před velkými mezinárodními akcemi. Zatímco například světový tisk věnoval celé stránky zprávám, které se zabývaly návštěvou soudruha Chruščova v Americe, korejský tisk o tom nepublikoval nic, nebo jen velmi krátké zprávy […]. Teprve zásah velvyslanectví zajistil, že se korejský tisk následně návštěvou náležitě zabýval. […]
Gábor Dobozi
Chargé d’Affaires ad interim
Kim Ir Sen se členy umělecké skupiny dětí, listopad 1959. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
*
Pokračování v další části.
*
Vybral, české znění připravil a komentář doplnil Lukáš Vrobel,
předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche
