Skip to content

KLDR má plné právo na vlastní sebeurčení

Rozhovor Haló novin s Jozefem Servistou, předsedou společnosti Pektusan

 

Protože vaše společnost Pektusan není až tak známa, řekněte nám, prosím, kdy a kým byla společnost založena a za jakým účelem?

Jsme Češi a Slováci, kteří mají velmi přátelský vztah ke Korejské lidově demokratické republice a jejímu lidu. Jsme především společenská organizace. Zajímáme se o její kulturu, společensko-sociální procesy, zajímají nás otázky, jak se vypořádávají s ekonomickými problémy, politickými a ideovými otázkami. Společnosti, jako je naše Společnost česko-korejského přátelství Pektusan, působí dokonce ve 140 zemích světa a kupodivu jedna z těch nejsilnějších ve Velké Británii.

Usilujeme o navázání přátelských vztahů mezi našimi národy, zeměmi bývalého Československa, dnes České a Slovenské republiky, a Korejské lidově demokratické republiky, a to ve všech oblastech života společnosti. Dbáme také na šíření informací na základě bezprostředního styku mezi lidmi, kde se opíráme o vlastní zdroje poznání. Vycházíme, jak už jsem řekl, z národních tradic, kulturní identity a jejího rozvoje, ale také z demokratického přístupu, humanity a respektování práva národů na sebeurčení. A to je velmi důležité, jelikož víme, že zejména západní země tohoto mají »plná ústa«, ale ve skutečnosti vedou politiku úplně jinou.

Ještě bych chtěl dodat, že naše společnost slaví letos 20. výročí založení. A jejím prvním předsedou byl Doc. PhDr. Josef Haubelt, DrSc., kterého později vystřídali postupně profesor RSDr. Ivan Hrůza, DrSc.; major Jiří Jarka a RSDr. Jaroslav Kafka. Od 16. 6. 2018 pracuje současné vedení, jehož jsem předsedou.

Jakou tedy konkrétní činnost má vaše společnost?

Pravidelně se scházíme, vyhodnocujeme různé informace, připomínáme si různá výročí, především KLDR. Zasíláme korespondenci korejským společenským, vědeckým a kulturním společnostem a představitelům státu. Pořádáme výstavy, besedy a přednášky, vydáváme informační periodikum a vedeme internetové webové stránky. Samozřejmě také výměnné pobyty, jak jsem již zmínil. Také si vyměňujeme informace, literaturu a někteří naši členové se soustavně učí jazyk KLDR.

 

Na KLDR se zejména v západních médiích pohlíží negativně, proč myslíte, že tomu tak je?

Tak je to zejména proto, že Korejská lidově demokratická republika je země, která si určila svůj vývoj cestou socialistickou a vede ji Korejská strana práce. Takže v podstatě celosvětová média pod vedením Západu provádějí proti KLDR informační válku. A jdou tak daleko, že přinášejí vyloženě smyšlené, nebo dokonce vymyšlené zprávy o tom, jak se v KLDR žije. Často neuvádějí skutečné příčiny problému, které KLDR řeší. Například byli vynucenými okolnostmi a embargem pro nedostatek energie nuceni vyvíjet vlastní jaderný program, a to se Západu už vůbec nelíbí. Podotýkám, že kdyby neměla KLDR svůj jaderný program, dávno by Američané v KLDR provedli vojenskou okupaci prostřednictvím NATO, podobně jako v jiných zemích.

 

Přibližte nám, prosím, v kostce vývoj války na Korejském poloostrově?

Opravdu v krátkosti mohu říct, že po podepsání válečného příměří na Korejském poloostrově v roce 1953 (Korejská republika a KLDR je oficiálně stále ve válečném stavu) byla severní Korea po těchto bojích tak zničena, že jí nezůstala jediná historická budova. Ve válce bylo zabito nebo pohřešováno na 3,5 milionu vojáků a civilistů. Určitou dobu této statečné zemi pomáhaly s rozvojem bývalé socialistické republiky, a především Sovětský svaz, ale po rozpadu celého socialistického bloku byla vystavena totální izolaci a KLDR si musela poradit prostě sama, zvlášť po tom, co i nadále obhajovala socialistickou cestu.

Hospodářské embargo a izolace měly zásadní vliv na často zmiňovaný hladomor v KLDR, který tam proběhl. Tak na vysvětlenou. KLDR má asi 17 procent zemědělské půdy, zbytek jsou hory, lesy a vodní plocha. Před hladomorem byla obrovská sucha, která další rok vystřídaly naopak velké dešťové srážky a ty způsobily obrovskou erozi půdy a neúrodu. V důsledku obchodního embarga i přes žádosti KLDR o humanitární pomoc u světových organizací svět neposkytl KLDR žádnou humanitární pomoc, ale pokrytecká média v rukou Západu to přičítají jako vinu samotnému vedení KLDR. A tak je to u médií v těchto otázkách se vším. I podle mezinárodního práva má každá země právo na vlastní sebeurčení. KLDR díky tomu se naopak vzchopila a vše si zabezpečuje dnes prakticky sama, byť ve velmi skromných podmínkách.

 

Ale co vím, situace se v současné době značně mění?

Ano, je to přesně tak, americký prezident Donald Trump se dokonce v krátké době setkal, tuším, třikrát s vedoucím představitelem Kim Čong Unem a jednali o denuklearizaci KLDR, obchodní spolupráci, ale hlavně o sjednocení Korejského poloostrova. Sjednocování už iniciovala i zahájila před 17 lety sama Korejská lidově demokratická republika, následně do toho zasáhli Američané a rozhovory obou zemí se bohužel zmrazily. Po nástupu právě prezidenta Trumpa jednání o sjednocení Korejského poloostrova se opět začalo dynamicky rozvíjet a vedení těchto rozhovorů je především na straně KLDR. Pokud jste si všimli, všude ve zprávách Trump jedná hlavně s představitelem KLDR Kim Čong Unem.

V současnosti je země ve velkém progresivním rozvoji, jelikož postavila tisíce nových kvalitních bytů, staví si vlastní infrastrukturu, rozvíjí i oblast služeb, informační technologie. Má třeba vlastní počítačovou značku a vlastní mobily. Ten rozvoj je i v zemědělských technologiích, ve sklářství a keramickém průmyslu, ale Severokorejci vyrábějí třeba i vlastní trolejbusy. Zdravotnictví a školství je tam bezplatné a na velmi slušné úrovni. Dokonce jsme tady z České republiky pomohli s výsadbou sadu jabloní o jeden a půl milionů stromcích se zavlažovacím zařízením.

Ještě k těm bytům. Například se v KLDR dnes už staví byty hlavně o třech základních velikostech, a to je 107, 115 a 140 metrů plošných. V KLDR není půdorys bytu, jako je v Evropě, kde je půdorys určen na pokoje, ale na plošné metry. Také dbají na minimalizaci kriminality. Rozvoj však pokračuje a úroveň obyvatelstva se zvedá více a více a uspokojování potřeb obyvatel se také progresivně rozvíjí.

 

Co otázky obrany země?

Je nutné také říci, že to má i ty stránky, že obrana vlasti je nade vším. KLDR má třetí největší armádu na světě (cca 1,3 milionu vojáků) a rozvinutý jaderný program. Bez toho by KLDR nemohla mít takovou státní suverenitu, jakou má teď, a uznal to i prezident Trump.

 

Co byste na závěr vzkázal našim čtenářům a čtenářkám?

Na příkladu KLDR je vidět, že důsledky jakékoli války jsou strašlivé. Vše by se mělo řešit ryze politicko-diplomatickou cestou. Lidé na celém světě mají právo žít v míru a bez válek. Dále chci říct, že lid KLDR a jeho vedení můžou být na sebe právem hrdi, jelikož za strašných poválečných podmínek si uchovali svou vlastní suverenitu a v současné době jejich země vzkvétá.

A ještě k těm mediálním polopravdám a často i výmyslům. Nenechte se tím ovlivnit. Každý si může udělat o realitě tamního života obrázek sám.

Roman BLAŠKO,

Haló noviny, 5. listopadu 2019

http://www.halonoviny.cz/articles/view/52415354