Pchjongjang, 29. října čučche 109 (2020) (Pyongyang Times) – Sim Hak Čchol a jeho mladší bratr Sim Hak Song ztratili během vojenské služby matku.
S blížícím se dnem své demobilizace začátkem srpna loňského roku se Hak Čchol cítil spíše osamělý, než aby se rád vracel do svého domu v Sorjong-dong 2 v obvodě Tedonggang v Pchjongjangu, protože neměl žádné členy rodiny ani blízké, kteří by ho doma přivítali.
Když se však vrátil domů, dostalo se mu nečekaného přivítání. Když se dozvěděli zprávu, že se po ukončení vojenské služby vrací domů, obvodní funkcionáři a členové sousedské jednotky ho srdečně přivítali jako vlastní rodiče.
Sousedky v obvodě Tedonggang v Pchjongjangu navštívily dům Sim Hak Čchola (vpravo) a jeho mladšího bratra Sim Hak Songa, aby se postaraly o jejich život.
“V paměti mi zůstal obraz jeho matky, která se před třemi lety před smrtí obávala o své dva syny ve vojenské službě. Chtěli jsme se o postarat o jejího syna, který se po vojenské službě vrátil domů, jako jeho rodiče,“ říká obvodní funkcionář Han Sang Hun.
Když vstoupil do svého domu za srdečného přivítání sousedů, byl Hak Čchol znovu překvapen. Oproti tomu, jak znal svůj domov z dřívějška, byl kompletně opravený, útulný a čistý. Mnoho lidí ho navštívilo, aby mu poblahopřáli. Funkcionáři a sousedé z obvodu ho pozvali na jídlo a vedoucí sousedské jednotky Rim Jon Hi ho požádala, aby žil společně s její rodinou.
Bylo mezi nimi více lidí, které neznal, než těch, které znal, ale byli tak upřímní a laskaví jako jeho matka, až mu vehnali slzy do očí.
Když nastoupil na vysokou školu, funkcionáři obvodu mu připravili školní potřeby, uniformy, boty a vše ostatní pro život doma i na univerzitě pečlivě jako svému vlastnímu synovi. Stejně jako jeho sousedé k němu nadále projevovali náklonnost jako skuteční rodiče.
Když se oženil, připravili pro něho velký svatební obřad a byli velmi potěšeni, když srdečně uvítali jeho mladšího bratra, který se po propuštění z vojenské služby vrátil domů v září tohoto roku.
“Plně jsme poznali krásné rysy naší společnosti, která cítí bolest druhých jako svou vlastní a pomáhá každému kráčet vpřed. Budeme vždy vděční a nezapomeneme na ty, kteří k nám projevovali rodičovskou náklonnost,“ říká Hak Čchol.
The Pyongyang Times, http://pyongyangtimes.com.kp
