Pchjongjang 11. července čučche 110 (2021) (MZV KLDR) – Svět v současné době čelí vážným ekonomickým obtížím kvůli pandemii COVID-19 způsobené šířením zhoubného koronaviru. Podle Mezinárodního měnového fondu se ekonomická situace zemí světa obecně zhoršuje nejrychlejším tempem za několik desetiletí a očekává se další pokles světového ekonomického růstu o 4,4 %.
Faktem je, že existují pokusy zneužívat takové neštěstí a utrpení lidstva k nekalým politickým záměrům, což vyvolává velké znepokojení mezinárodního společenství.
Noviny jedné země nedávno odhalily reakční povahu americké „podpory“ a „humanitární pomoci“ komentářem, že USA podporují dlouhodobé setrvání u moci a poskytují podporu těm vládcům, kteří jsou jim poslušní, ale neváhají svrhnout vládu, u které je tomu naopak.
Podobné hodnocení lze plně podložit vlastní legislativou USA.
Zákon USA o zahraniční pomoci, který byl přijat v roce 1961 a následně byl doplněn a revidován, jasně stanoví, že jakákoli pomoc ostatním zemím musí být důsledně v souladu se zahraniční politikou USA. Článek 498 tohoto zákona zakazuje jakoukoli pomoc těm zemím, které nedosáhly „standardu lidských práv“ stanoveného USA, a článek 620 stanoví, že není povolena žádná pomoc komunistickým státům, které mají odlišné ideologie a ideály než Spojené státy.
Zákon o vzájemné bezpečnosti z 50. let také obsahuje klauzuli, že pokud poskytování pomoci určitým zemím neprospívá provádění zahraniční politiky USA, měla by být taková pomoc zastavena. To jasně ukazuje, jaký je účel „pomoci“, kterou propagují USA.
Mnoho zemí si ve skutečnosti prošlo trpkou lekcí při spoléhání na „podporu“ a „humanitární pomoc“ z USA.
V roce 2011 Spojené státy svévolně vynucovaly vojenskou operaci v Pákistánu bez souhlasu vlády této země, a jakmile vláda Pákistánu protestovala proti Spojeným státům v souvislosti s tímto incidentem, USA zastavily vojenskou a ekonomickou pomoc této zemi na jeden rok. V roce 2014 americká vláda pohrozila zemi snížením finanční pomoci o 33 milionů USD pod záminkou porušování „lidských práv“ pákistánskou vládou kvůli uvěznění představitele opozice.
Afghánské úřady poslušně nenásledovaly požadavek Spojených států na plnění mírové smlouvy s Talibánem, a proto USA přerušily finanční pomoc ve výši 1 miliardy USD.
V roce 2011 USA pod záminkou „zlepšení lidských práv“ zastavily „humanitární pomoc“ jedné ze zemí Blízkého východu a v roce 2012 oznámily, že pokud protivládní síly Sýrie dosáhnou svého cíle, USA budou připraveny poskytovat „humanitární pomoc“ syrským občanům. Tím otevřeně podněcovaly občanskou válku v Sýrii.
V roce 2018, s odvoláním na odmítnutí palestinské vlády vyjednat mír s Izraelem, USA zmrazily 125 milionů USD z fondů humanitární pomoci v celkové výši 346 milionů USD, které ročně věnovaly OSN na ochranu palestinských uprchlíků.
V tomto ohledu vyjádřil představitel Ligy arabských států velké znepokojení a upozornil, že takové chování USA představuje hrozbu pro řešení otázky uprchlíků, která tvoří klíčový problém Blízkého východu.
USA se navíc uchýlily k opovrženíhodnému pokusu zatáhnout Kambodžu do protičínských aktivit a hrozily, že pokud kambodžská vláda nepřijme účinná opatření na podporu Spojených států při zajišťování regionální bezpečnosti, včetně otázky Jihočínského moře, USA nebudou moci poskytnout dříve přislíbenou pomoc ve výši 82 milionů USD.
Taková faktografická data zabírají jen velmi malou část četných důkazů, odhalujících skutečnou povahu „humanitární pomoci“, halasně nabízené Spojenými státy.
Světová média dnes kritizují, že „humanitární pomoc“ USA je pouze nástrojem politického a ekonomického zotročení jiných zemí a že USA poskytují malé částky jiným zemím v podobě „finanční pomoci“ a shrabují stonásobnou kořist.
Odborníci na mezinárodní záležitosti poznamenávají, že „otázka lidských práv“, o které USA rády hovoří pokaždé, když se dostanou k otázce „humanitární pomoci“ jiným zemím, je ve skutečnosti jen záminkou pro zasahování do vnitřních záležitostí dotčených zemí.
To jasně ukazuje, že záměrem Spojených států, spojujících „humanitární pomoc“ s „otázkou lidských práv“, je legalizovat tlak na suverénní státy a provádět nekalé politické plány.
V současné době v USA dosahuje počet nakažených v důsledku krize COVID-19 více než 34,7 milionu, přičemž počet obětí je až 620 tisíc, což jejich lidu přináší obrovské zoufalství a utrpení. Pro USA jsou příznačné všechny odstíny společenského zla jako jsou trestné činy se zbraněmi, trestné činy z nenávisti a rasová diskriminace, což vrhá americkou společnost jako celek do většího chaosu a nepořádku.
Ne nadarmo se proto mezinárodní společenství posmívá Spojeným státům a říká, že než budou diskutovat o „humanitární pomoci“, měly by raději hledat mezinárodní pomoc k odstranění následků humanitární katastrofy, která vedla ke smrti stovek tisíc lidí v důsledku špatné reakce na zhoubnou pandemii, a k odstranění trestné činnosti se zbraněmi, rasové diskriminace a všech ostatních forem společenského zla.
Humanitární pomoc by nikdy neměla být zneužívána k nekalým politickým záměrům.
Kang Hjon Čchol,
vedoucí výzkumný pracovník Sdružení pro podporu mezinárodní ekonomické a technické výměny
převzato ze stránek Ministerstva zahraničních věcí Korejské lidově demokratické republiky,
