1964 – stagnace životní úrovně a dočasné vyhrocení vztahů se SSSR
*
16. dubna 1964, informace MZV NDR o některých domácích problémech Severní Koreje: nespokojenost, pomlouvání evropských socialistických států a snaha Korejců z Japonska o návrat
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/information-some-domestic-problems-north-korea
Kim Ir Sen a Kim Čong Il na návštěvě jednotky Korejské lidové armády v květnu 1965. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
- Informace od občanky NDR provdané za Korejce, která nyní trvale pobývá v KLDR:
V okruhu jejích osobních kontaktů je mnoho mladých korejských inženýrů a techniků, kteří studovali v NDR. Podle paní Čche má tento kruh poměrně kritický postoj k politickému a ekonomickému vývoji KLDR. Existují pochybnosti o správnosti politického a ekonomického kurzu. Příkladem toho je poznámka mladého elektronického inženýra, který pracuje na ministerstvu dopravy. K pokynu svého ministerstva již neobjednávat od NDR elektronické zabezpečovací systémy pro železniční tratě, protože je NDR již nechce dodávat, poznamenal: „Asi je nechceme platit.“
Ohledně postojů Korejců repatriovaných z Japonska v okruhu svých známých paní Čche uvedla, že většina z nich se chce do Japonska vrátit. Srovnávají své životy nyní a životy v Japonsku a docházejí k závěru, že nyní žijí hůř. Tento názor se dostal na veřejnost na setkání v přístavu Nampcho o životě dělníků v kapitalistických podmínkách. Tam jeden repatriovaný Korejec řekl, co on a jeho syn vlastnili a stále vlastní v Japonsku (rádio, lednička, auto atd.). Jednalo se o ojedinělý incident, ale přesto to na schůzce vyvolalo zmatek. Předsedové schůze tyto poznámky zcela ignorovali.
Jako jediná Evropanka v Nampcho je paní Čche často dotazována na vývoj v Evropě, a to jak v socialistických evropských zemích, tak v NDR. Lidé se jí většinou ptají na negativní věci. Dostala otázku, zda je pravda, že se NDR rozpadá, Polsko již opustilo RVHP a zda má NDR velké ekonomické problémy.
Zajímavým příkladem ideologické otravy [korejského] lidu jsou výroky učiněné na veřejném stranickém setkání pro dělníky z přístavu Nampcho. Tam bylo uvedeno, že Chruščov je nepřítelem pokroku a potlačuje národy Sovětského svazu. Ty jsou proti Chruščovově vládě a bouří se proti ní. Korejský lid má bratrské vazby s národy Sovětského svazu a chová k nim hluboké sympatie. Protože však sovětské národy nejsou schopny se nezávisle osvobodit od Chruščovova tlaku, je třeba je osvobodit.
- Polský velvyslanec, soudruh Naperai, informoval velvyslance [NDR] Beckera, že byl před týdnem přijat ministrem vysokého školství KLDR. S ministrem se velmi tvrdě pohádal, i ohledně názorových rozdílů mezi našimi stranami. Během toho rozhovoru ministr velmi provokativně argumentoval proti KSSS a dalším bratrským stranám. Ve svých útocích, jako jsou ty, které se týkaly otázek války a míru a národně osvobozeneckých hnutí, zcela přijal argumentaci čínského vedení.
- Maďarský velvyslanec Kovács komentoval během rozhovoru s velvyslancem Beckerem teze o rozvoji zemědělství publikované KSP na jejím 8. plénu.[Ústředního výboru]. Pozitivně hodnotí, že na tomto plénu dochází k určitým krokům ke zlepšení podmínek venkovského obyvatelstva. Přesto tyto teze obsahují mnoho opatření bez jakéhokoli zakotvení v realitě.Kovács poznamenal, že zatím nebylo možné v žádné socialistické zemi zavést 8hodinový pracovní den v zemědělství a realizovat tak rozsáhlý program financovaný státem. Přesun velkých investic z průmyslu do zemědělství povede v příštích letech automaticky k problémům socialistické industrializace. Bude vytvářet disparity ve vývoji jednotlivých sektorů ekonomiky. Stejně jako dříve je stěží uznáván princip materiálních pobídek. Tento vzorec opakují i nové teze.
Tyto informace byly sestaveny z nejnovější kurýrní pošty [velvyslanectví NDR v Pchjongjangu].
[podepsaný]
Wegricht
pověřený vedoucí sekce
*
1. června 1964, zpráva velvyslance MLR v KLDR pro maďarské ministerstvo zahraničí: všeobecná nedůvěra a podezíravost a chystaný velký odsun na venkov
Kim Ir Sen vítá předsedu rady ministrů SSSR A. N. Kosygina na návštěvě KLDR v únoru 1965. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
[…] Zvláště nápadnou charakteristikou vnitřní situace země [zvýraznění v originále] je všeobecná nedůvěra a podezíravost a rostoucí „napětí“. (…) (Podle nepodložených informací se dá očekávat organizovaný přesun ve velkém – prováděný pod záminkou „snížení počtu obyvatel hlavního města“.) (…)
Rozdělený charakter země skutečně ospravedlňuje určitá opatření. Nicméně podezření vůči bývalým válečným zajatcům a těm, kteří se dobrovolně připojili k lidové armádě během dočasného osvobozování Jižní Koreje […] je nepochopitelné. I když zpráva zdůrazňuje, že všechny tyto vrstvy se musí zapojit do budování socialismu, poukazuje také na to, že „musí být v každodenním životě pod dozorem“, „je třeba dávat pozor… zejména na jejich děti“ […].
József Kovács
*
22. prosince 1964, informace velvyslanectví NDR v KLDR o životní úrovni v Severní Koreji: snižují se příděly rýže, zboží je nekvalitní a jeho nabídka špatná
https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/information-about-standard-living-north-korea
Níže uvedené informace je třeba chápat pouze jako předběžnou studii pro další probíhající analýzu.
I. Mzdy
(…) Zde je podle našeho materiálu z roku 1962 pozoruhodné, že k žádnému růstu mezd nedošlo. Pokud není plán továrny splněn, dělníci dostávají nižší mzdy. (…) Například poplatky za filmy a divadlo jsou zadržovány bez ohledu na to, zda se příslušné akce skutečně zúčastnili. (…)
II. Příděly rýže (na přídělových lístcích na den)
(…) Vzhledem k tomu, že rok 1964 měl nižší sklizeň rýže, než se původně očekávalo, existují problémy se zajištěním potřebných dodávek rýže.
Denní dávky byly od listopadu výrazně sníženy. Lidé, kteří kdysi přijímali 800 gramů, nyní dostávají pouze 700 gramů. Nižší kategorie je vystavena škrtům o 50 gramů. Sedmičlenná rodina se čtyřmi pracujícími jedinci nyní dostává o 500 gramů rýže, respektive obilí, denně méně – to je o 15 kilogramů méně měsíčně.
Korejská strana uvedla jako důvod těchto škrtů nezbytné úspory pro znovusjednocení země. Koncem roku 1964 došlo také mimo jiné ke snížení dávek zeleniny (a tuřínu) oproti roku 1963 (pro výrobu kimčchi).
III. Sociální dávky
V případě úrazu nebo nemoci dostávají pracovníci 50 procent mzdy jako nemocenskou. V závislosti na druhu práce mají pracovníci dva až čtyři týdny dovolené. Minimální dovolená je dva týdny. V případě čtyřtýdenní dovolené musí pracovníci strávit dva týdny v továrním sanatoriu.
Ženy pobírají v průměru 78 dní mateřské dovolené. Zvláštní příspěvek na děti neexistuje. Existuje však snížení cen o 30 až 60 procent pro rodiny s více dětmi (…).
Lékařská péče je pro pracovníky a jejich rodinné příslušníky bezplatná. Léky a antibiotika se musí platit. Pacienti dostávají léky zdarma, pokud jsou vyrobeny z bylin (antibiotika jsou velmi drahá).
Poplatky na sociální pojištění činí 5 až 8 procent mzdy. Po více než šesti letech práce dostávají důchodci 80 procent své průměrné mzdy jako důchod; 60 procent po dvou letech práce.
IV. Ceny
Rozdíly mezi cenami Intourist (prodej cizincům a korejským funkcionářům za poukázky) a cenami pro Korejce jsou značné. (…)
Pracovní oděvy a příslušné ochranné pomůcky poskytují pracovníkům jejich závody na základě zapůjčení. (…) Pokud si lidé chtějí koupit například hrnce, musí odevzdat hliník a mosaz. Za dětské oblečení, pokud je přiděleno, se musí zaplatit určitou procentní částku. Poslední závisí na počtu dětí v rodině.
V. Poznámky
V posledních měsících byl v Pchjongjangu zaznamenán nárůst nabídky spotřebního zboží. Kvalita zboží však zatím neodpovídá standardům (oděvy, porcelán, šicí stroje). Mimo Pchjongjang je ale nabídka spotřebního zboží a potravin nadále špatná. Přidělování probíhá na základě přídělových lístků a poukázek rozdávaných továrnami. Při volném obchodování jsou ceny výrazně vyšší.
Podle našich materiálů a informací nedochází ve vývoji životní úrovně oproti našim materiálům a informacím z let 1962 a 1963 ke zlepšení.
[podepsaný]
Merten
3. tajemník
*
29. června 1964, zpráva velvyslanectví MLR v KLDR pro maďarské ministerstvo zahraničí: SSSR nestojí o korejské nekvalitní a muzejní výrobky
Kim Ir Sen s předsedou rady ministrů SSSR A. N. Kosyginem na návštěvě KLDR v únoru 1965. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
26. června tohoto roku Ri Ču Jon, kandidát ÚV KSP a místopředseda vlády, přijal soudruha Moskovského (…).
„Až do současnosti,“ odpověděl sovětský velvyslanec, „vůdci sovětské strany a státu nikde nezmínili, že by mezi KSSS a KSP existovaly nějaké neshody (…).“
Jak bylo známo, nekupovali korejské obráběcí stroje, protože jejich kvalita byla horší než u sovětských strojů a Sovětský svaz nepotřeboval muzejní kusy.
Jako velvyslanec v Pchjongjangu, pokračoval Ri Ču Jon, mohl [Moskovskij] na vlastní oči vidět, že oni [Severokorejci] nežijí dobře, jídla je málo, oblečení je nedostatek, tvrdě pracují, vydělávají usilovným úsilím, obětovali i svůj volný čas rozvoji země a zvýšení životní úrovně lidu. Chtěli se stát civilizovanými lidmi, chtěli spolu se socialistickými zeměmi dosáhnout komunismu.
Bohužel, odpověděl soudruh Moskovskij, neznal situaci tohoto místa, protože mu korejské orgány nedovolily kontaktovat lidi, držely ho dál od obyvatelstva. Ani on, velvyslanec Sovětského svazu, neměl žádný kontakt s členy korejské vlády; například Kim Ir Sen přijímal i japonské prostitutky, ale nebyl ochoten se s ním [Moskovským] setkat déle než rok. Oni [Severokorejci] skutečně tvrdě pracovali, to viděl; lidé byli vystaveni mukám, že trávili každý den 8 hodin v práci a 4 hodiny na schůzích. Informace o hostitelské zemi získávali [sovětští diplomaté] téměř výhradně z tisku. Viděl také, že Rodong sinmun, ústřední noviny strany, vrhá na Sovětský svaz už rok nadávky pod takovými termíny jako „určité osoby“ a „určité země“.
Ri Ču Jon pak aféru prezentoval tak, jako by Sovětský svaz a země RVHP (vyjmenoval je jménem) nebyly ochotny nakupovat z Koreje nic jiného než barevné kovy; tím chtěli přinutit KLDR, aby zůstala producentem surovin a zemědělského zboží. Někteří lidé si namastili kapsy obchodem s Koreou.
Soudruh Moskovskij toto tvrzení odmítl s tím, že to byla pouze nižší kvalita korejského průmyslového zboží a jiných průmyslových výrobků, která bránila jejich nákupu ve větším množství. Výměna zboží s Koreou činila pouhých 1,8 procenta zahraničního obchodu Sovětského svazu. „Nemyslíte si,“ zeptal se soudruh Moskovskij, „že prohlášení obviňující Sovětský svaz z toho, že si tímto obchodem mastil kapsy, zní ve světle tak zanedbatelného procenta směšně?“
Místopředseda vlády nastolil otázku splácení půjček, které Sověti poskytli [KLDR] ve splátkách. (Tato částka by se příští rok vyšplhala na cca 12 milionů rublů, v následujících letech by pak vzrostla o 5-10 milionů.) Korejská vláda mohla zajistit úhradu dalších splátek pouze vývozem magnezitového slínku a mletého barytu. Pokud by Sovětský svaz tyto materiály nepřijal, zasadilo by to hospodářství KLDR těžkou ránu. To by zjevně dokazovalo, že sovětští vůdci rozšířili neshody na státní linii. Korejská strana práce má svou vlastní politickou linii a hodlá v této linii pokračovat. (…)
„Teď si promluvme jako komunisté,“ začal mluvit soudruh Moskovskij. „Za prvé, nemáte žádnou vlastní politickou linii, je to čínská politika, kterou vůdci KSP napodobují a provádějí. Přibližně rok sledujeme projevy o údajných […] pokusech o vykořisťování Koreje. Nebylo by vhodnější, kdyby se sešli vysocí ekonomičtí vůdci, řekněme místopředsedové vlády Sovětského svazu a KLDR, aby prodiskutovali a vyjasnili údajné křivdy a problémy, které vnímáte v našich ekonomických vztazích?
Nato Ri Ču Jon prohlásil, že na takové vyjednávání ještě nenastal čas.
„Zdá se, že se takové diskuse bojíte a Číňané by vám v současné době nedovolili sejít se s představitelem Sovětského svazu,“ odpověděl sovětský velvyslanec. Soudruh Moskovskij pak předal kopii dopisu, který sovětská vláda zaslala Číně ohledně setkání afrických a asijských premiérů v roce 1965. Zeptal se Ri Ču Jona, zda chce, aby ústně uvedl obsah dopisu. Dotyčný odmítl a pak dodal, že musel být plný nadávek.
Vůdci KSSS a sovětské vlády, poznamenal soudruh Moskovskij, nikomu nenadávali, ale podkládali své poselství realistickými argumenty založenými na principech marxismu-leninismu. Nadávat bylo pouze zvykem slabých, kteří nedokázali předložit přesvědčivé argumenty.
Tím tříhodinová debata skončila.
József Kovács
(velvyslanec)
*
5. září 1964, zápis z rozhovoru mezi KIM IR SENEM a čínskou přátelskou hospodářskou delegací: Sověti sabotují rozvoj KLDR a kazí morálku
Kim Ir Sen s předsedou Čínské lidové republiky Liou Šao-čchi na návštěvě Pchjongjangu v září 1963. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Kim: Sověti se proti nám v poslední době také dopustili řady sabotážních aktivit. Samozřejmě tomu tak bylo i v minulosti, ale jejich nedávné činy byly relativně neskrývané. Podle naší současné smlouvy se Sovětským svazem měli Sověti poskytnout zařízení pro naši přádelnu vlny a tepelnou elektrárnu v Pchjongjangu. Pchjongjangská elektrárna má asi čtyřicet sovětských specialistů a v poslední době propagují Chruščovovy názory a veřejně je šíří. Dokonce se pokusili koupit některé naše překladatele do ruštiny, aby přeložili sovětské soubory do korejštiny a podnítili korejský lid k útěku do Sovětského svazu. Ve spisu bylo jasně uvedeno: „Prosím, jděte do Sovětského svazu“. Sovětští techničtí specialisté distribuovali tyto soubory všude – stále ještě nějaké kolují ve veřejných autobusech. (…) Sověti dělají tak špatné věci!
Na základě smlouvy se Sovětským svazem (která vyprší v roce 1965) jsme vyslali skupinu lesních dělníků do oblasti sovětského Dálného východu, aby zde pracovali jako dřevorubci. My poskytujeme práci a oni vybavení a lesy. Ze všech klád dostává [Severní] Korea 40 procent a Sovětský svaz 60 procent. (…) Chruščov svévolně publikoval tuto záležitost a prohlásil: „Nejste soběstační? Proč jezdíte na náš Dálný východ pro dřevo?“ (…)
Loni nám přestali poskytovat lesy. Aby na nás tlačili, dokonce řekli, že naši pracovníci nedodržují pravidla a sovětské zákony. Zároveň povzbuzovali naše dělníky, aby zůstali v Sovětském svazu. Protože naši pracovníci nepřivedli své rodiny a přišli jako svobodní muži, poslali [Sověti] ženy, aby je svedly. V důsledku tohoto druhu svádění mnoho našich pracovníků zůstalo. Přestože smlouva ještě nevypršela, připravujeme předání memoranda Sovětskému svazu. Smlouvu již neplníme. Smlouva je nespravedlivá a nerozumná.
(…) Sověti nás nedávno kritizovali v Pravdě. Ohledně Asijského hospodářského fóra napsali článek, obsah je opravdu negativní. Protože nás ostře kritizovali, chystáme se také ostře kritizovat je. Máme také ústa! Nemůžeme je nechat kritizovat!
Máme několik studentů studujících v zahraničí v Sovětském svazu. Vrátili se se sovětskými manželkami. Sověti záměrně dovolili těmto ženám, aby si vzaly naše studenty, aby mohly zapojit lidi do špionážních aktivit. Takže jsme tyto navrácené studenty přidělili, aby pracovali na různých místech. Sovětské ženy je však nenásledovaly. V Pchjongjangu zůstaly dělat zlé věci. Stále jich je asi dvacet. Bavily se s darebáky a provozovaly prostituci. Když jsme tuto situaci objevili, vychovali jsme naši mládež a ta se nemarnila čas se sovětskými ženami. Tento gang sovětských žen se tedy obrátil, aby svedl albánské studenty. Máme mnoho albánských studentů, [ale] mezi zahraničními studenty nejméně dodržují pravidla. Často navštěvují sovětské ženy. Naše ministerstvo zahraničních věcí informovalo o situaci albánského velvyslance a požádalo ho o kontrolu. V důsledku toho albánští studenti tolik nenavštěvují sovětské ženy. Tyto [sovětské ženy] se pak obrátily na africké studenty (také jich není málo).
Tyto ženy se pletou a narušují společenský řád. Jejich dopad je značně negativní. V současné době připravujeme jejich vyhnání ze země. Zaprvé, narušují společenský řád. Za druhé, otevřeně se staví proti politice naší vlády. Můžeme je vyhnat pouze z těchto dvou důvodů. Momentálně jich je jen dvacet. Bývalo jich hodně, 70 nebo 80. Většinu z nich jsme zdvořile poslali pryč. Některé odešly, ale vrátily se s tím, že v Sovětském svazu není jídlo. Pokud chtějí jídlo, pak musí dodržovat pravidla, aby se mohly vrátit. Jen tak bychom jim umožnili zůstat. Ale dělají mnoho špatných věcí, často navštěvují sovětskou ambasádu. Zdá se, že sovětská ambasáda jim neustále zadává úkoly. (…)
*
1. října 1964, zpráva velvyslance MLR v KLDR pro maďarské ministerstvo zahraničí: korejští dřevorubci ničí ruské lesy a rozsáhle pašují zboží
24. srpna sdělil prozatímní chargé d’affaires sovětského velvyslanectví soudruh Pimenov soudruhu Fendlerovi, že nedávno se objevily problémy v sovětsko-korejské spolupráci v oblasti řeziva. V souladu s pětiletou dohodou podepsanou v roce 1957 KLDR bezplatně těží dřevo vlastními silami v oblasti Amur. V roce 1961, během návštěvy Kim Ir Sena v Moskvě, byla dohoda na žádost korejské strany prodloužena o dalších 10 let. KLDR dosud vytěžila cca 2 miliony metrů krychlových dřeva a v současné době je zde ještě cca pět tisíc Korejců pracujících v lesích kolem Chabarovsku. Korejští dělníci a jejich vůdci se v posledních měsících chovají stále provokativněji, porušují pravidla na ochranu lesů a články mezivládní dohody atd. Příslušný korejský úřad záměrně vyvolává potíže při práci s místními sovětskými orgány a nakonec šéf korejského podniku učinil ultimátní prohlášení, podle kterého by dohodu zrušili, pokud by sovětská strana nesplnila mnoho jejich požadavků. Zároveň využívají uvolněných pravidel hraničního přechodu k přepravě velkého množství vodky, jablek, soli, japonského zboží, tranzistorových spotřebičů atd. z KLDR pro dělníky a korejští dělníci pokračují spekulativní obchod s místním obyvatelstvem prodejem tohoto zboží. To nabylo takových rozměrů, že místní orgány to musely hlásit Moskvě.17. srpna si předvolal sovětský náměstek ministra zahraničí velvyslance KLDR a dal mu slovní varování (…). Náměstek ministra Kim Jong Nam si také předvolal kvůli této záležitosti soudruha Pimenova a obvinil z potíží sovětské orgány.
Dne 8. září soudruh Pimenov také informoval soudruha Fendlera o tom, že před třemi dny náměstek ministra Kim Jong Nam znovu poslal pro sovětského chargé d’affaires a předal mu dopis korejské vlády, ve kterém navrhuje zrušení dohody, svalujíc vinu na sovětskou stranu.
(…) Bohužel příslušné korejské úřady nespravedlivě využily vstřícnosti Sovětského svazu.
Jednak v poslední době korejští dřevorubci těží lesy opravdu zničujícím způsobem, kácejí dokonce i sazenice, a v důsledku toho bude trvat dlouho, než oblast znovu zalesní.
Za druhé, korejské orgány využily uvolněných pravidel překračování hranic […] k pašování čínských protisovětských propagandistických materiálů a zapojily do toho i zaměstnance korejského konzulátu v Nachodce. […]
Konečně soudruh Moskovskij zdůraznil náměstkovi ministra, že pokud tato činnost bude pokračovat, budou sovětské orgány nuceny uzavřít korejský konzulát v Nachodce a zatknout určité osoby, aby ukončily tyto nepřátelské, destruktivní aktivity proti sovětskému lidu.
József Kovács
(velvyslanec)
*
21. října 1964, telegram čínského velvyslanectví v Severní Koreji: reakce mezi severokorejskými masami na čínský jaderný test
“Vinalonový závod 8. února”, nedatovaný snímek z 60. let. Zdroj: Nakladatelství cizojazyčné literatury (KLDR)
Severokorejské kádry a masy nadále reagují na náš jaderný test takto:
Generální tajemník Mezinárodní rady pro podporu obchodu řekl: „První úspěšná jaderná zkouška Číny proběhla, když byl sesazen Chruščov. Vybrali si velmi vhodnou chvíli. Bude to mít obrovský mezinárodní dopad.“ Někteří severokorejští soudruzi, kteří byli v kontaktu s našimi experty, všichni říkali, že Čína udělala dobrou věc, a chválili Čínu za dosažení nové úrovně ve vzestupu na technologický vrchol. Někteří zaměstnanci Pchjongjangského institutu městského plánovní si mysleli, že Severní Korea bude ve výrobě atomových bomb před Čínou, a nečekali, že Čína bude tak rychlá a byli šokováni. (…) Ve vlaku z Nampcha do Pchjongjangu cestující vášnivě diskutovali: „Holohlavý Chruščov ztratil moc, zatímco Čína shodila jadernou bombu. Jaká dobrá zpráva!“ Některé továrny, závody a kanceláře dokonce všechny shromáždily, aby poslouchali vysílání.
*
Pokračování v další části.
*
Vybral, české znění připravil a komentář doplnil Lukáš Vrobel,
předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche