Diplomatické vztahy mezi tehdejší Československou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou byly navázány 21. 10. 1948.
Stranická a státní delegace KLDR vedená maršálem Kim Ir Senem navštívila ČSR (ČSSR) v letech 1956 a 1984, nejvyšší českoslovenští straničtí a státní představitelé zavítali do KLDR v letech 1957, 1959, 1973, 1988 a 1989.
Více informací o dějinách vztahů Československa (a následnických států) s KLDR přinášíme na samostatné stránce.
Diplomatické styky mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou republikou (Jižní Koreou) byly navázány ve změněných podmínkách v procesu obnovy kapitalistického hospodářství a prozápadní politické orientace Československa 22. 3. 1990 (k přejmenování ČSSR došlo 29. 3. 1990). Od té doby udržují Česká a Slovenská republika diplomatické vztahy s oběma korejskými státy, jež mezi sebou nejen diplomatické vztahy nemají, ale ani svou existenci vzájemně de iure neuznávají a každý z nich považuje území druhého za své vlastní.
Velvyslanectví České republiky v Pchjongjangu přerušilo svou činnost v březnu 2021 v důsledku úplného uzavření KLDR trvajícího od ledna 2020 z důvodu pandemie koronaviru. (Slovenská republika zde velvyslanectví neměla, území KLDR pokrývalo její velvyslanectví v čínském Pekingu.) Cestování do KLDR je znemožněno cizincům až dosud, s výjimkou několika politicky významných čínských a ruských delegací od července 2023.
Velvyslanectví KLDR v Praze je akreditováno i pro Slovenskou republiku. Nemá vlastní internetovou prezentaci. Česká i Slovenská republika mají velvyslanectví v Soulu a Korejská republika má velvyslanectví v Praze i v Bratislavě.
Vztahy České i Slovenské republiky s KLDR jsou v současnosti, po 75 letech od jejich navázání, patrně nejchladnější a nejpasivnější v dějinách, zatímco o vztazích obou států bývalého Československa s Korejskou republikou lze prohlásit přibližně opak.
Česká a slovenská studijní skupina myšlenek čučche usiluje o rozvoj česko-slovensko-korejských vztahů a nezávislé mírové znovusjednocení Koreje.
Text a snímky Lukáš Vrobel,
předseda České a slovenské studijní skupiny myšlenek čučche
