Naše delegace v KLDR

Múzeum histórie prírody s rozlohou cca 35 000 m² v Pchjongjangu sa nachádza na úpätí hory Tesong pri Kórejskej ústrednej zoologickej záhrade a bolo otvorené v roku 2016, kedy bola dokončená prestavba ZOO. V múzeu sú vystavené modely a obrázky Slnečnej sústavy; Zeme; objekty týkajúce sa obdobia paleozoika, mezozoika a kenozoika. Expozícia približuje návštevníkom evolúciu, zvieratá vrátane niekoľkých dinosaurov a tiež informácie o rastlinách a ich využití človekom.

Číst dál →

Palác školáků Mangjongde v Pchjongjangu byl dokončen v roce čučche 78 (1989) a rekonstruován v roce čučche 104 (2015) k oslavě 70. výročí založení Korejské strany práce.

O objektu pojednává také samostatná stránka s fotografiemi z návštěv našich delegací v letech 2017-2019. Číst dál →

Přinášíme další fotografie z Pchjongjangu pořízené členem česko-slovenské delegace mezinárodní konference o myšlenkách čučche.
Číst dál →

Přinášíme další fotografie z Pchjongjangu pořízené členem česko-slovenské delegace mezinárodní konference o myšlenkách čučche.
Číst dál →

Přinášíme fotografie z Pchjongjangu pořízené členem česko-slovenské delegace mezinárodní konference o myšlenkách čučche.

První část snímků dokumentuje zejména povrchovou dopravu v ulicích hlavního města. (Snímky z metra budou zveřejněny později.) Číst dál →

(Dokončení z 29. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Vnitřní politika v letech mých návštěv

Rok 2017 byl druhým rokem pětiletky vyhlášené o rok dříve na 7. sjezdu Korejské strany práce, jež byl prvním sjezdem strany od roku 1980 (kdy stávající vůdce, na 7. sjezdu zvolený předsedou strany, ještě nebyl na světě). Soudruh Kim Čong Un ve svém novoročním projevu přednesl mimo jiné následující procítěný závěr s nezvyklou sebekritikou: Číst dál →

(Pokračování z 28. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Zahraničněpolitické okolnosti návštěv

Rok 2017, kdy jsem poprvé navštívil KLDR, byl rokem zvýšené pozornosti světa vůči této zemi a zvýšeného napětí ve vztazích s ní.

V únoru toho roku zemřel na letišti v Malajsii občan KLDR, dle zprávy KCNA z 23. 2. 2017 v důsledku infarktu, zatímco malajská strana tvrdila, že byl z vůle KLDR zavražděn a že šlo o staršího bratra samotného severokorejského předsedy, což KLDR samozřejmě ani ve svých kritikách malajských stanovisek nereflektovala.

V důsledku tohoto incidentu byly ukončeny diplomatické vztahy Malajsie a KLDR.

Velmi vyhrocené byly i mezikorejské, nebo chcete-li severo-jižní vztahy. Nejmenovaný mluvčí Ústředního výboru Demokratické fronty pro znovusjednocení Koreje v únoru označil jihokorejského ministra zahraničí za idiota žvanícího nesmysly. Číst dál →

(Pokračování z 27. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Dojmy a emoce

Poprvé jsem do KLDR odlétal se smíšenými pocity, na jedné straně s radostí, že navštívím tuto zemi, o kterou se tolik zajímám a jejíž politika je mi jako zastánci socialismu blízká (tedy byla mi tehdy v mnoha ohledech blízká, o některých jejích aspektech jsem však později postupně ztratil iluze), na druhé straně s obavou, že tam uvidím něco, co nechci vidět, tedy že budu zklamaný.

Úplně první dojmy, když korejské letadlo mělo neznámou poruchu a velké zpoždění, nebyly zrovna povzbudivé, ale během pobytu se mé obavy rozplynuly, nadchnul jsem se ještě více než dříve pro tuto zemi, její kulturu, její lid a její politiku. Po mnoho let jsem těžce nesl, že skutečný socialismus, skutečná vláda pracujícího lidu, v žádném státě světa prakticky neexistuje a nefunguje, respektive že to, co se za něj vydává, je jeho hrozivě kapitalizovaná, byrokratizovaná a od lidu odtržená parodie. Číst dál →

(Pokračování z 26. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Venkov – Výstaviště mezinárodního přátelství Mjohjangsan

Říká se, že severokorejský venkov je úplně jiným světem než hlavní město. Do značné míry je to jistě pravda, rozdíl mezi městem a vesnicí je mnohem výraznější než u nás, vlastně nesrovnatelný s našimi poměry. V KLDR přitom za venkov nutno považovat snad veškeré území kromě Pchjongjangu, ale včetně okrajových částí hlavního města, nespojených s městskou aglomerací a působících velmi vesnickým dojmem, naprosto nesrovnatelným třeba s okrajovými částmi Prahy.

Mrzí mě, že z oblastí mimo hlavní město jsem v KLDR viděl opravdu málo, především pak to, že jsem neviděl žádné další velké město, vlastně zblízka vůbec žádné jiné město než Pchjongjang. Číst dál →

(Pokračování z 25. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Muzeum známek

Hned vedle hotelu Korjo stávala nenápadná nízká budova, ztrácející se mezi samými výškovými domy, nevýrazná béžová krychle nezajímavého vzhledu s výlohami v přízemí a dvěma patry bez oken, na první pohled snad obchodní dům nebo kulturní středisko, na níž jen zlatý nápis a reliéf známky se symbolem čchollima připomínaly, že se jedná o Muzeum korejských známek.

V únoru 2019 bylo muzeum znovuotevřeno po velkorysé rekonstrukci a získalo novou, zajímavou tvář, kdy průčelí budovy připomíná podlouhlou poštovní známku, se zoubky nahoře a dole, a symbol poštovní známky se čchollimou a názvem instituce je přemístěn doprostřed průčelí mezi tyto zoubky. Číst dál →

(Pokračování z 24. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Pchjongjangská kosmetická továrna

Zvýšení povědomí o dnešním rozvoji posloužila v roce 2019 návštěva Pchjongjangské kosmetické továrny, spojené se zásluhami revolučního vedení velkého vůdce soudruha Kim Čong Ila a váženého nejvyššího vůdce soudruha Kim Čong Una.

Velký generál navštívil tento závod 5. 8. 2003, což kromě vystavených fotografií v nadživotní velikosti znázorňuje také mozaika nesoucí název „Poskytnout našemu lidu lepší kosmetiku“ na dvoře obklopeném ze všech stran továrními budovami, obloženými bílými a modrými dlaždičkami. Číst dál →

(Pokračování z 23. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

V divadle Pochodeň

Součástí programu naší delegace v roce 2018 bylo zhlédnutí části 31. jarního festivalu přátelství, o němž jsem se zmínil již při popisu Pchjongjangského cirkusového divadla. Jinou část programu tohoto festivalu jsme zhlédli v Uměleckém divadle Pochodeň, což se celé řekne korejsky krkolomným složeným slovem Ponghwajesulgugčang, připomínajícím mi němčinu. (Nevím, proč „umělecké divadlo“, jestli jsou také „neumělecká divadla“?) Tento název jsem si zapamatoval a o rok později jsem šokoval průvodce konstatováním, že jsem byl v Ponghwajesulgugčang. Musel to být asi podobný pocit, jako by mi náhodný Korejec nehovořící česky řekl doslova, že byl v Národním divadle v Praze. (Zjistil jsem, že pro Korejce není problém vyslovit „ř“, ač ho nemají, ale problémem je „ň“, které je u nich prostě „nj“. Možná nesprávně paušalizuji.) U nás by se název divadla „Pochodeň“ těžko ujal, s ohledem na paměť Národního divadla… Číst dál →

(Pokračování z 22. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

KIM IR SENOVA univerzita

Druhou navštívenou vzdělávací institucí byla Kim Ir Senova univerzita, nejstarší, největší a nejslavnější vysoká škola v KLDR, založená 1. října 1946. Číst dál →

(Pokračování z 21. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Pchjongjangský pedagogický institut

V roce 2018 jsem navštívil dvě významné vzdělávací instituce. Prvním z nich byl Pchjongjangský pedagogický institut. O tři měsíce dříve jej navštívil soudruh Kim Čong Un, jak už uváděl pamětní kámen na podstavci s celkovými rozměry asi tři krát pět metrů na dvoře a rudé tabulky nad vstupem i nad jednotlivými navštívenými místnostmi. Váženého soudruha provázela stejná průvodkyně, jako naši skupinu spřátelených cizinců, a na fotografiích na něho hleděla nesmírně oddaně a fascinovaně. Bylo tedy pro nás ctí mít takovou průvodkyni, dle její úlohy při návštěvě váženého soudruha jistě ředitelku institutu. Číst dál →

(Pokračování z 20. části. – Publikace v PDF ke stažení zde.) 

Muzeum hnutí mládeže

V pchjongjangském Mangjongde na ulici Kwangbok (Osvobození) naproti hotelu Čchongnjon (hotel Mládeže), velkolepé třicetipatrové stavbě z roku 1989 s 900 pokoji, je otevřeno od ledna 2016 Muzeum hnutí mládeže, jež jsem navštívil o rok a čtvrt později. Číst dál →