Politika songun je myšlenkou vedení revoluce a výstavby s armádou jako hlavní silou a na principu upřednostnění vojenských záležitostí.
Základním cílem myšlenky songun je přikládání významu zbraním a dovršení věci nezávislosti lidových mas pomocí zbraní. Myšlenka songun vyžaduje posílit řídící sílu revoluce s armádou jako svým jádrem a vzorem a posílit její úlohu na maximum. Předkládá duch revolučního vojáka jako hlavní faktor v obraně osudu národa a vedení všestranné socialistické výstavby.
Posilování obranyschopnosti je nejdůležitější ze státních záležitostí a důstojnost vlasti, štěstí lidu a mír záleží na mocných zbraních.
KIM ČONG UN
Velký vůdce soudruh Kim Ir Sen založil myšlenku songun na setkání vůdců Komunistického svazu mládeže a Svazu antiimperialistické mládeže v Kalunu v Číně v červnu 1930. Myšlenkou soudruha Kim Ir Sena bylo budování armády na prvním místě. Proto 25. dubna 1932 založil v okrese Antu v Číně Protijaponskou lidovou partyzánskou armádu, následně reorganizovanou v Korejskou lidovou revoluční armádu. Opřen o ni završil historickou věc osvobození Koreje 15. srpna 1945. Poté založil stranu (10. 10. 1945) a stát (9. 9. 1948).
Velký vůdce soudruh Kim Čong Il do hloubky rozvinul myšlenku songun. Myšlenka songun se stala spolu s myšlenkou čučche velkou vedoucí ideologií k završení věci nezávislosti lidstva.
Soudruh Kim Čong Il zahájil své songunské vedení 25. srpna 1960 inspekcí Soulské Rju Kjong Suovy 105. gardové tankové divize. Na 4. rozšířeném plenárním zasedání 4. stranického výboru Korejské lidové armády v lednu 1969 přijal opatření k pevnému ustavení systému vedení strany v Korejské lidové armádě. Na bázi posílení armády řídil všechny záležitosti strany a státu.
Soudruh Kim Čong Il posílil politiku songun v polovině 90. let, po zhroucení socialismu v Sovětském svazu a ostatních východoevropských zemích.
Boj proti kontrarevolučním silám znamená zúčtování mezi zbraněmi a zbraně slouží jako nejmocnější prostředek pro dovršení věci revoluce. Zbraně také hrají rozhodující úlohu v budování socialismu. Role pilíře, vedoucí úloha ozbrojených vojáků je hlavní zárukou pro uskutečnění radikálního obratu v myšlení, smýšlení a bojovém duchu všech členů společnosti pro dosažení zázraků a inovací ve všech oblastech socialistické výstavby včetně hospodářství a kultury.
Principem songunu je, že armáda bezprostředně zastupuje stranu, stát a lid. Silná armáda znamená silnou stranu, silný stát a silný lid, a naopak.
Songun je politikou, která brání náš národ nejen dnes, ale i pro všechny budoucí časy.
KIM ČONG UN
Strana bez kontroly nad armádou je bezmocná. Neporazitelnost strany je zajištěna zbraněmi. Současně armáda bez stranického vedení není schopna splnit svou úlohu jako revoluční armáda. Revolucionáři mohou zvítězit v boji proti kontrarevolučním silám a nastolit socialistickou vládu, jen pokud mají silné ozbrojené síly. Pouze pokud mají svou spolehlivou armádu, mohou lidové masy povznést svou důstojnost jako nezávislí páni státu a společnosti a užívat si šťastného života.
Hlavní silou revoluce, která spouští a žene vpřed revoluční hnutí, jsou široké masy lidu, které strana a vůdce vedou správnou cestou. S rozvojem revolučního hnutí se může objevit nová hlavní revoluční síla mocnější než její předchůdce. Myšlenka songun nastolila v souladu s vývojem doby a změněnými společenskými a třídními vztahy poprvé v dějinách koncepci, že armáda se postavila před dělnickou třídu, a ustavila armádu jako hlavní sílu revoluce.
Armáda je hlavní silou revoluce, protože zastává vedoucí úlohu a hraje rozhodující roli v revolučním boji a budovatelské práci. Také proto, že je to společenská skupina s mocnějším revolučním duchem, organizačními a bojovými schopnostmi než jakákoli třída, vrstva nebo společenská skupina, která ustavuje hlavní sílu revoluce. Je to revoluční síla, která stojí v první linii obrany revoluce.
Antiimperialistická ozbrojená fronta je životní linií revolučního boje a budovatelské práce k uskutečnění nezávislosti lidových mas. Antiimperialistická vojenská fronta je hlavní frontou revoluce. Bez armády dělnická třída, rolníci a ostatní široké vrstvy lidových mas nemohou zastávat své skutečné místo v revoluci a výstavbě. Pro svého revolučního ducha a bojovou vytrvalost armáda také hraje rozhodující roli v socialistické výstavbě a na politickém, ekonomickém, ideologickém a kulturním poli.
Vojáci Korejské lidové armády milují vlast vroucněji než kdokoli jiný, mají pevného ducha obrany socialismu a mají zakořeněný zvyk bojovat za vítězství v revoluci za cenu svého mládí a životů.
Vztahy mezi důstojníky a mužstvem nejsou vztahy rozkazování a poslušnosti, ale ušlechtilými vztahy revolučních soudruhů ve zbrani. Armáda je více než jakákoli složka společnosti naplněna duchem kolektivismu a vládne v ní dobrovolná revoluční disciplína a všechny jednotky vytvářejí soudružské skupiny.
Myšlenka songun nově osvětlila, že hlavním činitelem revoluce je nedílný celek vůdce, strany, armády a lidu.
Armáda je ústřední silou hlavního činitele revoluce. Lidové masy jako hlavní činitel dějin se mohou chopit své pozice a sehrát svou úlohu hlavního činitele revoluce, pouze pokud se spoléhají na armádu.
Strana a vůdce představují jádro a centrum hlavního činitele revoluce. Správné vedení strany a vůdce je rozhodující garancí pro přípravu lidových mas, aby se staly skutečnými pány revoluce, a pro posílení armády v hlavní sílu revoluce.
Základním posláním armády je obrana vůdce za cenu vlastních životů. Není to nikdo jiný než revoluční armáda, kdo provádí revoluční rozkazy a pokyny strany a vůdce bez pesimismu, kolísání nebo váhání a považuje za svou nejvyšší čest neústupně projít ohněm a vodou a ochotně položit své životy v boji za jejich uskutečnění.
Duch hrdinského sebeobětování je duchem obětování celého svého života boji za věc strany a vůdce, vlasti a lidu. Revoluční armáda nemůže existovat a splnit svou úlohu bez ducha neskonalé obětavosti k položení vlastního života za stranu a vůdce, vlast a lid, bez ducha hrdinného sebeobětování za vítězství revoluce.
Ve 2. polovině 90. let revoluční vojáci projevili ducha obrany nejvyššího velitele za cenu vlastních životů a splnili jeho rozkazy a pokyny tváří v tvář smrti a hrdinně se obětovali pro vlast, lid a soudruhy. Rozhodným duchem vojáků je zasvětit své mládí a životy plně boji za věc strany a vůdce, vlasti a revoluce.
Duch revolučního vojáka je nejvyšším ztělesněním třídního uvědomění a revolučního ducha dělnické třídy a je mocnou ideologicko-duševní zbraní revoluce a výstavby a jejich hlavní vedoucí silou.
Duch revolučního vojáka skvěle ztělesňuje ideologickou pevnost a vůli dělnické třídy, která chová nejhlubší nenávist a bojovou nesmiřitelnost k třídním nepřátelům a s horoucí láskou a veškerým zanícením bojuje za věc své třídy, lidu a společenského systému.
Třídní uvědomění dělnické třídy je intenzivně vyjádřeno v principu rozhodné obrany jejích třídních potřeb a zájmů. Duch revolučního vojáka, charakterizovaný rozhodnou odvahou, ztělesňuje uceleného ducha dělnické třídy, který je naprosto cizí kompromisu a ústupkům. Dále vyjadřuje horoucí nepřátelství a nenávist proti imperialistům a třídním nepřátelům a neoblomné rozhodnutí je vyhladit.
Duch revolučního vojáka skvěle ztělesňuje ducha věrnosti straně a vůdci a v jádru ideologicko-duševní zvláštnost revolucionářů, včetně vysokého kolektivního ducha, hluboký smysl pro organizaci a disciplínu, nekompromisní revoluční princip a pevného ducha třídního boje proti imperialismu.
Velká vojenská síla je nutná, ale zásadnější je ideologicko-duševní síla. Imperalisté, kteří povykují, že „moc je vším“, se bojí více rozhodného ducha armády a lidu než jakýchkoli moderních zbraní.
Duch revolučního vojáka umožňuje lidu překonat jakékoli zkoušky a těžkosti v budování socialismu bez poraženectví a umožňuje jim projevit hrdinství práce a projevit pracovní zázraky vlastním úsilím a těžkou prací.
Politická moc znamená zemi s nejpevnější společensko-politickou základnou, položenou zajištěním jednomyslné jednoty celé společnosti prostřednictvím uskutečnění politické nezávislosti a plným uplatněním politiky jednoty a vlastenectví.
Politika songun umožňuje zadržet imperialisty, kteří jednají povýšeně na základě své vojenské kapacity, prostředky mocné národní síly navzdory imperialistické politice usmiřování či výhrůžek.
Vojenská mocnost je nedobytně opevněná země, kde je armáda skvěle politicko-ideologicky připravena, vysoce technicky modernizována a prosycena duchem jednoty důstojníků a mužstva a vojensko-politického souladu a kde duch jednoty armády a lidu a upřednostnění armády vládne v celé společnosti, s ozbrojením všeho lidu a opevněním celé země.
Socialismus bude vždy čelit vojenským hrozbám a výzvám imperialistů, dokud zůstanou na zemi. Pouze pokud je armáda silná, je schopna vynaložit vše pro posílení národní síly ve stabilním a mírovém prostředí a rozvíjet všechna odvětví života země.
Politika songun umožňuje rozdrtit imperialistickou agresi a válečné manévry upřednostněním zbraní a posílením vojenské moci a důstojným projevením národní suverenity na mezinárodní politické scéně. Také umožňuje úspěšně obhájit věc globální nezávislosti posílením sil antiimperialistické nezávislosti v mezinárodním měřítku.
Bez politiky songun není možné ubránit socialistickou společnost ani hovořit o jakékoli lásce k lidu a důvěře v něj nebo o demokracii. Laskavá politika všestranně prosazuje jednomyslnou jednotu celé společnosti s láskou a důvěrou k lidu a socialistická demokratická politika umožňuje plné uskutečnění přání a požadavků lidu.
Odděleně od vojenských záležitostí není možné zvítězit v revoluci, ubránit vítěznou revoluci ani zajistit budoucí bezpečnost vlasti a národa. Proto musí být věnována ve vedení strany v revoluci a výstavbě priorita a největší důležitost vojenským záležitostem.
Ustavení armády za hlavní sílu revoluce v žádném případě neznamená závislost pouze na armádě. Armáda je pouze předvojem a údernou silou, která vytváří průlom v pokroku v čele lidu a povzbuzuje masy k hrdinnému boji. Revoluce může úspěšně kráčet vpřed, pouze pokud všechen lid povstane s armádou v čele v jednotě armády a lidu. Jednota armády a lidu znamená shodu myšlenek a bojového nadšení armády a lidu, založenou na duchu revolučního vojáka.
Systém songunského vedení zahrnuje monolitní systém vedení vrchního velitele a systém státní správy s hlavním důrazem na národní obranu. Všechny problémy vyvstávající v revoluci a výstavbě jsou řešeny v souladu s myšlenkami a záměry vrchního velitele a celá strana, armáda a lid jednají jako jeden organismus pod jeho monolitním vedením a bezpodmínečně přijímají a důsledně uskutečňují jeho záměry, rozkazy a pokyny.
Myšlenka songun je velkým praporem revoluce současné doby, která razí cestu a vede songunskou éru cestou vítězství pod praporem této myšlenky, založené na myšlence čučche. Je skvělou revoluční myšlenkou, osvětlující revoluční teorii, strategii a taktiku pro úspěšný postup věci nezávislosti lidu za jakýchkoli podmínek a okolností. Je to revoluční myšlenka, která dává skvělé odpovědi na všechny teoretické a praktické problémy vyvstávající v obraně socialismu a v budování mocného socialistického národa uprostřed nelítostné konfrontace s imperialismem.
Mír, prosperita vlasti a šťastný život lidu spočívá na mocných jaderných silách.
KIM ČONG UN
Podle „Questions and Answers on the Songun Idea, Foreign Languages Publishing House, Pyongyang, Korea, Juche 101 (2012)“
Citace z: „KIM JONG UN: Aphorisms 1, Foreign Languages Publishing House, Pyongyang, Korea, Juche 105 (2016)“
Základné dielo o politike songun napísal súdruh Kim Čong Il v krátkej brožúrke s názvom Revolučná línia songun je veľkou revolučnou líniou našej epochy a vždy víťaznou zástavou našej revolúcie, ktorú si môžete prečítať alebo stiahnuť otvorením tohoto odkazu: >>Kim Čong Il: Songun (formát .pdf)<<.
